Předseda slovenské Národní rady Richard Sulík hlasuje v referendu. Do volební místnosti přišel v doprovodu svého tříletého syna Huga (18. září 2010)

Předseda slovenské Národní rady Richard Sulík hlasuje v referendu. Do volební místnosti přišel v doprovodu svého tříletého syna Huga (18. září 2010) | foto: Vladimír Šimíček, SME.sk

Slováci rozhodovali v referendu za miliony. Asi zbytečně, přišlo málo lidí

  • 41
Nuda a klid. Tak vypadalo referendum na Slovensku. Tamní obyvatelé rozhodovali o šesti otázkách, včetně omezení poslanecké imunity nebo zrušení koncesionářských poplatků. Aby hlasování platilo, musela by k urnám přijít nadpoloviční většina obyvatel. Účast na referendu za více než 7,2 milionu eur však byla mizivá.

"Jestli se referenda nezúčastní alespoň 400 tisíc lidí, bude to jednoznačné fiasko," přiznal podle slovenského serveru SME.sk předseda tamního parlamentu a šéf strany SaS Richard Sulík. Zhruba tolik lidí podepsalo petici, na jejímž základě bylo vypsáno lidové hlasování, které Slováky vyjde na více než 7,2 milionů eur (přes 170 milionů korun).

Právě Sulíkova liberální strana nejvíce usilovala o vypsání sedmého referenda v novodobé historii Slovenska. Z šestibodového plebiscitu čtyři otázky prosadila do programu středopravé vládní koalice, jíž tvoří spolu s SDKÚ-DS, KDH a Most-Hídem.

SLOVENSKÉ REFERENDUM ON-LINE

Referendum minutu po minutě sleduje server SME.sk

Účast ale byla mizivá. Možnost využít svého hlasovacího práva má podle serveru webnoviny.sk 4 357 506 občanů, na které čekali členové hlasovacích komisí na více než pěti tisících místech po celém Slovensku. Jenže téměř všude hlásili po celý den pusto prázdno. Podle mnohých za to mohlo i pěkné počasí.

Podle ČTK zprvu účast nedosahovala ani pěti procent, odpoledne se hovořilo o 10 procentech. Hlasovací průzkumy naznačují, že k urnám přišla jen asi pětina voličů.

A o čem naši východní sousedé rozhodovali? Ze šesti otázek se kladl důraz hlavně na možné zúžení poslanecké imunity. Slováci mohli také říct, jaký mají názor na rušení koncesionářských poplatků a rozhodnout, zda stanovit maximální cenu vládních limuzín (do 40 tisíc eur).

Pokud k urnám skutečně dorazila nadpoloviční většina obyvatel, mohl by se v budoucnu rovněž snížit počet poslanců v Národní radě SR, a to ze 150 na 100. Rozhodovalo se také o možnosti volebního hlasování přes internet a o tom, zda lidem pověřeným výkonem moci vyjmout z tiskového zákona možnost uplatňovat právo na odpověď.

Gašparovič označil referendum za plýtvání penězi

Slovenský prezident Ivan Gašparovič se hlasování nezúčastnil, protože "nechtěl být součástí propagandy politické strany, která se iniciováním referenda chtěla dostat do parlamentu," uvedl jeho mluvčí Marek Trubač.

"Vzhledem k tomu, že čtyři ze šesti otázek jsou součástí programového vyhlášení vlády, prezident toto referendum považuje za zbytečné plýtvání veřejnými prostředky," dodal mluvčí.

REFERENDUM ZA MILIONY

Referendum by mělo stát 7 224 000 eur. Z toho tamní ministerstvo vnitra zaplatí necelých šest milionů. Zbytek vydá tamní Štatistický úrad.

Na lidové hlasování dohlíží Ústřední komise pro referendum Slovenské republiky, podle které budou neoficiální výsledky známé v noci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video