HZDS chce odstranit vládu premiéra Mikuláše Dzurindy, který nastoupil k moci po Mečiarově volební prohře na podzim 1998. Řádné volby by se měly konat v roce 2002.
Premiér Mikuláš Dzurinda se referenda neobává a je přesvědčen, že se ho většina občanů nezúčastní. "Vůli lidu je třeba respektovat a nemám nejmenší pochybnosti o tom, že občané se k tomuto Mečiarovu referendu, které není o lidech, ani o jejich problémech, postaví náležitým způsobem, tedy že ho budou ignorovat,“ prohlásil.
Slovenská ústava totiž vyžaduje hlasování nejméně poloviny všech registrovaných voličů, aby bylo referendum platné. Referenda se však podle posledního průzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění chce zúčastnit jen 29 procent občanů, k urnám nemíní jít 55 procent Slováků a zbývajících 16 procent ještě váhá.
"Domnívám se, že referendum bude neplatné, protože nepřijde dostatek lidí. Výzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že voliči nemají zájem o předčasné volby, natož pak o referendum," řekl analytik Ústavu pro veřejné otázky v Bratislavě Grigorij Mesežnikov.
HZDS věří v úspěch
Jinými údaji se ohání HZDS. Podle jeho průzkumu, "od nejmenované renomované agentury" se chce plebiscitu zúčastnit až 53 procent oprávněných voličů.
HZDS prezidentovi odevzdalo 20 833 petičních archů za vypsání referenda o předčasných volbách, na kterých je 696 280 podpisů, několikrát více, než je k vypsání referenda potřeba.
"Po eventuálním úspěšném referendu plánujeme předčasné volby na konec března nebo začátek dubna," prohlásil už při odevzdávání na začátku srpna mluvčí petičního výboru Dušan Jarjabek.
HZDS počítá s nárůstem sociální nespokojenosti obyvatelstva, která by měla vrcholit na jaře. Mečiar a HZDS neustále vyhlašují, že jedinou záchranou před katastrofou jsou předčasné volby.
Nad úspěchem referenda však visí otazník. Dosud ani jeden ze sedmi pokusů o referendum nebyl kvůli nezájmu voličů úspěšný. Podle průzkumů veřejného mínění také toto referendum čeká stejný osud. Mnoho právních expertů tvrdí, že referendum je protiústavní, protože z výkladu ústavy je zřejmé, že volební období Národní rady může změnit jen sám parlament. Nemůže se tedy stát předmětem referenda tak, jak to navrhuje HZDS.
