Jenže vtip je v tom, že v té době existoval společný stát a pokud by tito lidé měli být odškodněni, nejspíš se na tom budou muset dohodnout Česko i Slovensko.
"Je to velmi neprobádaná otázka, ale myslím, že se to bude muset řešit. Odškodňovat, pokud by se na tom dohodly, by měly obě vlády - Česká i Slovenská," řekla historička Helena Nosková z Ústavu soudobých dějin, která o historii Slováků v Čechách napsala knihu.
Požadavek, zatím jen na slovenskou vládu, vzneslo Združenie obetí deportácií a ich potomkov z Košic. Předseda sdružení Mikuláš Krivánsky předal kopii dopisu slovenské tiskové agentuře, ale sám není k zastižení a ani pracovníci agentury na něj nemají spojení.
V prohlášení se však píše, že oběťmi deportací z let 1946 - 1947 se stali občané z jižního Slovenska. "Postihlo to 11 568 rodin, celkem 43 546 osob. Nelidské podmínky a zacházení si vyžádaly mnoho lidských obětí, trvalé následky na zdraví a rodinné tragédie," píše se v prohlášení.
Jak se Slováci po válce v Česku ocitli? V době poválečného zmatku účtovali Češi s Němci a Slováci s Maďary. Jenže představitelům Československa se podařilo na mezinárodní konferenci v Postupimi schválit jen odsun Němců.
Maďaři museli v republice zůstat a tak se je tehdejší slovenští politici pokusili nejdřív poslovenštit a potom částečně vystěhovat z jejich domovů. Kam? Na Slovensku nebylo místo, takže putovali do českého pohraničí.
"Pokud by se ukázalo, že jde o tyto poslovenštěné Maďary, muselo by se samozřejmě postupovat případ od případu. Byli tam příslušníci maďarských fašistických organizací, ale také s nimi šla spousta normálních Maďarů. Jejich jedinou vinou bylo, že měli na jižním Slovensku třeba usedlost," uvedla Nosková.
