Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slováci odvlečení do Česka chtějí odškodnění

  0:01aktualizováno  0:01
Brno - Na první pohled to vypadá téměř fantasticky - desítky tisíc Slováků chtějí odškodnění za prožité útrapy při odvlečení do Česka. Tito lidé museli totiž po druhé světové válce opustit své domovy na východě společného státu a byli posláni do českého pohraničí, z něhož byli předtím zase vyhnáni Němci. Poslali dopis předsedovi slovenské vlády, ale ten zatím nereagoval. "Obracíme se jménem Sdružení na premiéra a vládu, aby postižení dostali zadostiučinění...," píše se v dopise.

Jenže vtip je v tom, že v té době existoval společný stát a pokud by tito lidé měli být odškodněni, nejspíš se na tom budou muset dohodnout Česko i Slovensko.

"Je to velmi neprobádaná otázka, ale myslím, že se to bude muset řešit. Odškodňovat, pokud by se na tom dohodly, by měly obě vlády - Česká i Slovenská," řekla historička Helena Nosková z Ústavu soudobých dějin, která o historii Slováků v Čechách napsala knihu.

Požadavek, zatím jen na slovenskou vládu, vzneslo Združenie obetí deportácií a ich potomkov z Košic. Předseda sdružení Mikuláš Krivánsky předal kopii dopisu slovenské tiskové agentuře, ale sám není k zastižení a ani pracovníci agentury na něj nemají spojení.

V prohlášení se však píše, že oběťmi deportací z let 1946 - 1947 se stali občané z jižního Slovenska. "Postihlo to 11 568 rodin, celkem 43 546 osob. Nelidské podmínky a zacházení si vyžádaly mnoho lidských obětí, trvalé následky na zdraví a rodinné tragédie," píše se v prohlášení.

Jak se Slováci po válce v Česku ocitli? V době poválečného zmatku účtovali Češi s Němci a Slováci s Maďary. Jenže představitelům Československa se podařilo na mezinárodní konferenci v Postupimi schválit jen odsun Němců.

Maďaři museli v republice zůstat a tak se je tehdejší slovenští politici pokusili nejdřív poslovenštit a potom částečně vystěhovat z jejich domovů. Kam? Na Slovensku nebylo místo, takže putovali do českého pohraničí.

"Pokud by se ukázalo, že jde o tyto poslovenštěné Maďary, muselo by se samozřejmě postupovat případ od případu. Byli tam příslušníci maďarských fašistických organizací, ale také s nimi šla spousta normálních Maďarů. Jejich jedinou vinou bylo, že měli na jižním Slovensku třeba usedlost," uvedla Nosková.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie v Barceloně zastřelila muže, měl falešný sebevražedný pás
Katalánská policie zastřelila Maročana, který vraždil v Barceloně

Policie zastřelila Younese Abouyaaqouba, který podle vyšetřovatelů ve čtvrtek v Barceloně autem zabil třináct lidí a dalšího při útěku. Na Twitteru to...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Počet obětí z Barcelony stoupl na 15. Atentátníka hledá celá Evropa

Katalánská policie potvrdila, že při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím rozšířilo i na další...  celý článek

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.