Právoplatným členem NATO se má Slovensko a dalších šest pozvaných zemí stát na jaře příštího roku.
I přes celkově velmi kladné hodnocení připravenosti Slovenska na vstup do aliance, má NATO podle šéfa slovenské delegace Jozefa Banáše ještě několik konkrétních kritických výhrad, kterým čelí Slovensko už delší dobu i na jiných mezinárodních fórech.
Alianci se především nelíbí menšinová politika na Slovensku a pozice romského etnika. V návrhu politické rezoluce o připravenosti zemí na vstup pak aliance vytýká Slovensku i slabou vymahatelnost práva či korupční prostředí.
Poslanci Parlamentního shromáždění NATO nebyli spokojení ani s podporou vstupu Slovenska do NATO ze strany obyvatelstva. Později během jednání se však ukázalo, že mají nepřesné údaje průzkumů veřejného mínění z letošního dubna, kdy podpora dosahovala jen 34 procent. V současné době podporuje vstup do NATO víc jak 50 procent Slováků.
V souvislosti s hodnocením úrovně připravenosti ozbrojených sil bylo proto třeba v druhé rezoluci opravit některé nepřesné údaje, prohlásil člen slovenské delegace a šéf vládního výboru pro obranu a bezpečnost Robert Kaliňák.
Bez povšimnutí na oficiální úrovni naopak nechali účastníci shromáždění nedávnou kauzu kolem odvolání ředitele slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a výměnu ministra obrany, který s odvoláním ředitele nesouhlasil.
Šéf delegace pro Jozef Banáš po návratu z USA pro slovenská média Bratislavě poznamenal, že hlasitější diskuzi na téma NBÚ očekává až na dalším zasedání Parlamentního shromáždění NATO, příští rok na jaře.
Národní bezpečnostní úřad začal v souvislosti s členstvím země v NATO už v dubnu prověřovat asi 5200 lidí, kteří budou přicházet do styku s utajovanými skutečnostmi.
Právě ochrana utajovaných informací především vojenského charakteru, které budou po vstupu do aliance země z NATO dostávat, považuje Brusel za jednu z nejdůležitějších oblastí.
"Slovensko by mělo vyčistit své bezpečnostní služby, protože ochrana utajovaných skutečností je pro NATO věcí zásadního významu," vyzval generální tajemník George Robertson v březnu v Bratislavě.
Jakékoliv selhání při ochraně utajovaných informací by pak podle Robertsona mohlo ohrozit jak důvěryhodnost kterékoliv z přijímaných zemí tak i samotný ratifikační proces přijetí nových členů do aliance.
Budoucí zasedání Parlamentního shromáždění NATO na Slovensku bude přitom největší politickou akcí v historii samostatné země. Jednání se má zúčastnit na 600 delegátů ze všech členských zemí NATO i partnerských států.
Už v americkém Orlandu proto slovenská delegace připravila prezentaci, jak by zasedání mělo vypadat. Podle Banáše byla odezva dobrá s tím, že by Slovensko mělo akci organizačně zvládnout.
