Modernizace dvanácti migů bude podle něj stát zhruba půl miliardy slovenských korun. Životnost strojů se tak prodlouží na další tři až deset let. Konkrétní jednání s výrobcem o opravách Slovensko teprve čekají. "V krátké době budeme jednat s ruskou stranou a uvidíme, co je schopna nám nabídnout," dodal ministr.
Slovenské vojenské letectvo v posledních letech silně pociťovalo nedostatek financí od státu. Ministerstvo dlouho váhalo, jakou variantu vzdušných sil zvolí. S Českou republikou, která se rozhodla nahradit starší typ MiG-21 novějšími stroji Jas-39 Gripen, plánuje Bratislava společné krytí vzdušného prostoru.
Armáda dosud modernizovala letouny typu MiG-29 z dílů, které dostává od Ruska v rámci úhrady jeho dluhu. V poslední době však oprava zaostávala a armáda mohla používat pouze několik bojeschopných strojů. Se stejnou formou krytí oprav se počítá i v dalších letech.
Liškova koncepce nicméně nákup stíhaček za několik let nevylučuje, vše ale bude záviset na finančních možnostech vlády. "Zkušenosti z okolních států, hlavně z České republiky a Maďarska, ukazují složitost procesu volby způsobu obstarání nové letecké techniky, ale zároveň potvrzují i nevyhnutelnost věnovat této otázce dostatečnou pozornost," praví se v materiálu, který Liška předložil vládě. Jako možné formy pořízení stíhaček se v dokumentu uvádí leasing, off-set nebo jejich zapůjčení. "Nepředpokládáme, že naše možnosti se změní natolik, aby bylo možné odkoupit novou techniku přímou platbou," uvádí se v materiálu.
Kromě ruských nadzvukových letounů chce slovenská armáda létat také na podzvukových strojích L-39, které jsou spojeny s mnohem nižšími náklady. Plán ministerstva počítá také s
modernizací útočného vrtulníku typu Mi-24, starších typů Mi-8 a Mi-17 a cvičné verze Mi-2.
Liška zatím neuvedl, zda budou opravené migy plně kompatibilní se vzdušnými silami NATO. Bratislava dostala od NATO pozvánku na pražském summitu v roce 2002 a se vstupem počítá začátkem dubna.
