Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slova o Putinově zadku a pak schválení smlouvy, na niž čekala Ukrajina

  18:40aktualizováno  23:51
Ukrajina se dočkala souhlasu českého parlamentu s asociační dohodou s Evropskou unií. Přes obstrukce komunistů ji krátce před čtvrteční půlnocí schválila Sněmovna hlasy 107 ze 138 přítomných. Řekněte, že tu smlouvu nechcete, protože tu smlouvu nechce Putin, pustil se před tím do odpůrců dohody šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek si k odpůrcům asociační dohody Ukrajiny s EU nebral servítky | foto:  František Vlček, MAFRA

„Závodíte, kdo vleze Putinovi do zadku hlouběji,“ řekl. Mířil tím hlavně na komunisty, ale i třeba na poslance ČSSD Jaroslava Foldynu. „Nejsme agenti Putina, ani nikoho jiného. Nechodíme se radit na žádné velvyslanectví, co máme udělat,“ opáčil mu šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. „Pan Kalousek je drzej jako opice,“ říkal rozechvělým hlasem Foldyna.

Právě on před tím v rozpravě navrhoval, aby poslanci nejprve schválili prohlášení, že schválení dohody neznamená, že Ukrajina bude jednou členem Evropské unie, že země musí respektovat národnostní menšiny a zvláštní status Doněcké a Luhanské oblasti, tedy částí země, které ovládají proruští separatisté. Ale Foldyna neuspěl, a tak se zařadil mezi ty poslance, kteří pro smlouvu nehlasovali. Přímo proti ní ale byli jen komunisté. (jak kdo hlasoval, najdete zde)

Zaorálek vidí u Putina vůli neeskalovat konflikt

To, že přijetí dohody v českém parlamentu neznamená automaticky příští členství Ukrajiny v Evropské unii, řekl poslancům ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Vidím jak u Petra Porošenka, tak u Vladimira Putina snahu vyhnout se eskalaci konfliktu na Donbase,“ řekl také Zaorálek a ocenil, že příměří na východě Ukrajiny podle dohod z Minsku v současnosti funguje.

Je pravda, že hospodářská situace na Ukrajině není dobrá, ale je třeba abychom už konečně tu smlouvu schválili, nabádal kolegy ve Sněmovně šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Budíme už ostudu po celé Evropě,“ řekl před schválením dohody. Česko bylo jednou ze čtyř posledních zemí, která to do čtvrtka neudělala. „Pokud řekneme ne, tak to znamená, že rozšíříme řady Putinových dervišů,“ řekl ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO.

Asociační dohoda s EU ukládá Ukrajině, jak zdůraznil Zaorálek, řadu povinností. Jde podle něj o reformy, které země potřebuje - boj s korupcí, reformu veřejné správy, veřejných nákupů či zdanění. Smlouvu tak již schválilo 25 zemí EU, chybí ještě souhlas Řecka, Kypru a Belgie.

Přihlížel tomu i ukrajinský velvyslanec Borys Zajčuk, který do Sněmovny dorazil. Musel sledovat to, jak se do rozpravy hlásí hlavně komunisté, jimž přibližování se Ukrajiny k Evropské unii a hlavně oddalování od Ruska vadí. „To, co proběhlo na Majdanu, nebyla revoluce, ale ozbrojený boj a dodnes Ukrajina dluží vysvětlení, kdo střílel první,“ řekl třeba poslanec KSČM Leo Luzar. „Vytváříme podmínky pro polofašistický režim, aby přistoupil k Evropské unii,“ tvrdil komunista Stanislav Mackovík.

„Není pravda, že na Ukrajině je nějaký polofašistický režim,“ ohradil se Zaorálek proti útokům komunistů, kteří se snažili přijetí smlouvy co nejdéle zdržovat. Návrh smlouvy poslala vláda do Sněmovny přesně před rokem.

Šéf ODS Petr Fiala vytkl vládě posun její zahraniční politiky směrem k východu i to, že je její vinou, že nedokázala smlouvu v českém parlamentu tak dlouho prosadit, ač má většinu a smlouvu podporovaly i ODS a TOP 09. Už dříve smlouvu schválil Senát.

Komunisté se neúspěšně pokusili vyřadit tento bod z programu

Právě komunisté byli největšími odpůrci přijetí této smlouvy. Předseda KSČM Vojtěch Filip se také během dne pokoušel poslat smlouvu, na níž Ukrajina čeká, „k ledu“, ale jeho snaha vyřadit ji z programu nebyla úspěšná. Poslanci koalice s pomocí TOP 09 také odhlasovali, že se o ní může jednat i po půlnoci. (více zde) To nakonec nebylo třeba. Vše se stihlo pár minut před půlnocí.

Asociační dohoda Ukrajiny a EU, jejíž součástí je dohoda o vytvoření zóny volného obchodu už od ledna příštího roku, byla u začátku konfliktu na Ukrajině. Když ji prorusky orientovaný prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat, vyšli prozápadně orientovaní obyvatelé Kyjeva do ulic. Po krvavé zásahu proti demonstrantům byl nucen Janukovyč prchnout do Ruska a eskaloval konflikt, jenž přes loňskou ruskou anexi Krymu vedl až k bojům na východě Ukrajiny. Tam má převahu rusky mluvící obyvatelstvo odmítající akceptovat příklon země více prozápadním směrem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.