Volební obvod číslo 44 - Chrudim |
Pozorně poslouchá muže, který si stěžuje na představitele tamní obce. Oba se už znají. "Hodinu jsme nad tím s poslancem Martínkem seděli. Říkal mi, že se s tím nedá nic dělat," říká Šlouf.
"A kterej to je?" ptá se muž ve špinavých potrhaných montérkách s lahví piva v ruce. "Ten v tom saku," ozve se z hloučku. Muž se zadívá pátravě na Šloufa, podrbe se na hlavě, a pak si jde odložit láhev k výloze. "Stát tu s tím pivem je takový blbý," vysvětluje svému kolegovi, který si rovněž drží pivo. Ten ho ale mávnutím ruky žene zpět. "Neblbni, máme demokracii."
Muž, který oslovuje Šloufa Mirku a lidé o něm mluví jako o šéfovi místního cukrovaru, si stěžuje: "Vy jste všichni stejný. Přijedete, naslibujete, ale nic pro nás neuděláte." Žádá zastavit dovoz levného cukru ze zahraničí. "Máte všechno v rukou, celnice, můžete to zastavit, ale nic neděláte," rozčiluje se. Šlouf slibuje, že se pokusí zjistit, co by v tom mohl udělat. Když s jeho odpovědí není šéf cukrovaru spokojen, řekne: "Já se ale neucházím o tvůj hlas. Pak se od okolostojících dozví, že ředitel nechodí na jednání obecního zastupitelstva. Spokojeně se usměje. "Chceš něco měnit, a nechodíš ani na zastupitelstva. Nech toho, prosím tě, nech toho."
"Žiju v ubytovně na pětačtyřiceti metrech čtverečních, čekáme třetí dítě. Už šest let. Ti, co tam přišli před dvěma roky, už jsou pryč," říká naštvaným tónem zavalitý mladík. Ale Šlouf ho neslyší, mluví s někým jiným.
Lidé se Šloufa ptají: Co uděláte s těmi podvodníky mezi podnikateli, co tunelují firmy a kradou? "Navrhovali jsme finanční policii, abychom dobyli dlužné částky z daní, parlament ji neschválil. Navrhovali jsme registrační pokladny, zase nic. Ani přiznání majetku poslanci neschválili. To je přitom jediná šance, jak se dostat na podnikatele, kteří převádějí na manželky, na příbuzné a na kamarády divně získané majetky," tvrdí politik.
"A jak to, že jste byl podle MF DNES se svým synem 'mrtvou duší' společnosti Hawle Armatury?" ptá se někdo zpovzdáli. Šéf premiérových poradců změní tón a z tváře mu zmizí úsměv. "Celou tu dobu jsem byl zaměstnanec pana Zemana ve sněmovně. Nebudu se s redaktory Mladé fronty do konce voleb bavit. Samozřejmě to budu řešit právně," odsekne stroze.
Stížnosti pokračují. "Jak vyřešíte tu patnáctiaž dvacetiprocentní nezaměstnanost?" ptá se vysoký muž. "Nezaměstnanost tak vysoká není," odpovídá mu kandidát. "Bohudík jsme několik desítek tisíc míst vytvořili a nárůst nezaměstnanosti jsme zastavili," říká s úsměvem. "Vy to neodstraníte, věřte, vy na to nemáte," křičí muž podrážděně a s nadávkami odchází pryč. Místní ho znají a usmívají se. "Tuhle vzal na starostu sekeru," podotkne jedna z žen.
Miroslav Šlouf opět tiskne všem lidem ruku, s širokým úsměvem se s nimi loučí a žádá je, aby přišli k volbám. Ten den ho čeká ještě návštěva dvou malých vesnic na Chrudimsku.