Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V keňské buši teče sloní krev. Farmáři se symbolu Afriky mstí za útoky

  20:33aktualizováno  20:33
Problematika pytláctví a obchodu se slonovinou trápí Afriku již mnoho let. Stále častěji však populaci slonů ohrožuje násilí od místních farmářů. Ti jeden ze symbolů kontinentu zabíjejí v odplatě za ničení úrody i napadání hospodářských zvířat. Domorodí obyvatelé přitom ze slonů profitují i prostřednictvím příjmů z turismu.

Sloni se v Keni stále častěji dostávají do kontaktu s lidmi. Výsledkem jsou případy napadení a následné odplaty ze strany farmářů. | foto: Profimedia.cz

Noah Nakutit je hrdým Masajem. Ještě v osmdesátých letech byl jedním z mnoha mladíků, kteří svou dospělost stvrdili rituálním lovem slona a lva. Vzpomíná i na to, jak ještě v nedávných dobách sloužilo zabíjení symbolů Afriky k běžné zábavě místních i turistů.

Nakutit během desítek let od chvíle, kdy se podle masajských tradic stal mužem, ušel dlouhou cestu. Nyní je spolu s dalšími stařešiny v keňském národním parku Amboseli, kde má kmen Masajů domov mnoho staletí, horlivým ochráncem zvířat. Příští generace se snaží přesvědčit, aby od rituálního zabíjení lvů a slonů upustily.

Papír ze sloního trusu

Pytláci mají u slonů zájem pouze o kly. Keňského podnikatele Johna Matana však zajímá to, co vyjde ze zadní části největšího suchozemského savce na světě. Osmapadesátiletý podnikatel totiž sbírá sloní trus, který pak přeměňuje ve velmi kvalitní papír.

Někomu možná myšlenka vyrábět ze sloního trusu papír trochu zapáchá. V Keni je to však rostoucí průmysl, i když zatím poměrně malý. Podle oficiálních vládních údajů v něm v současnosti podniká 17 společností. „Když se mě někdo zeptá: 'je papír ze sloního trusu přiměřené kvality?' odpovědí je jasné ano," říká Matano. Jeho podnik Nampath Paper má 42 zaměstnanců a roční zisk 2,3 milionu keňských šilinků (550 000 korun).

Matano uvádí, že výroba papíru ze sloního trusu není vůbec složitá. Výkaly, které jsou plné trávy a dalších rostlinných vláken rozložených v zažívacím ústrojí slona, se nejprve musí důkladně umýt. Po umytí zůstávají čistá vlákna, která se pak vaří čtyři hodiny, aby bylo jisté, že jsou čistá. „Poté je velká část procesu podobná výrobě běžného papíru (z celulózy),“ dodává.

Zdroj: ČTK

V divoké přírodě totiž i zdejší domorodí obyvatelé stále častěji spatřují příležitost, jak si vydělat. „Já už jsem svůj pohled změnil. Je zřejmé, že z divokých zvířat máme užitek,“ sdělil Nakutit reportérům serveru Foreign Policy.

Rituální zabíjení se podařilo téměř eliminovat. Populace slonů však přesto klesá. A překvapivě není na vině pouze pytláctví. S rozrůstající se populací a zabíráním území se totiž sloni a lvi stále častěji dostávají do konfliktu s lidmi. V Amboseli či legendárním parku Masai Mara podle dostupných statistik zemře víc divokých zvířat rukou farmářů než pytláků.

Michaela Tompkinsová z organizace Big Life Foundation, která se zabývá ochranou zvířat ve východní Africe, serveru iDNES.cz potvrdila, že vraždění slonů farmáři se v posledních letech stává velkým problémem. „Za letošní rok registrujeme desítky incidentů, ve kterých zvířata ničila pole farmářů,“ sdělila. V mnoha případech se zvířata podle ní dočkala odplaty (aktuální zprávu Big Life Foundation najdete zde).

Podle ochránců zvířat se daly takovéto incidenty předpovídat. Se zlepšující se infrastrukturou, výstavbou nových domů a rozšiřováním zemědělských ploch přichází divoká zvířata o své přirozené životní prostředí a častěji se tak dostávají do kontaktu s lidmi. Výsledkem je poničená úroda, napadená hospodářská zvířata a v krajním případě také mrtví vesničané.

Masajské farmáře k zabíjení slonů mnohdy vede odplata. Obrovská zvířata jim často ničí úrodu či napadají dobytek. Na snímku je tělo 33letého slona, kterého farmáři zabili kvůli napadení stáda buvolů.

Masajské farmáře k zabíjení slonů mnohdy vede odplata. Obrovská zvířata jim často ničí úrodu či napadají dobytek. Na snímku je tělo 33letého slona, kterého farmáři zabili kvůli napadení stáda buvolů.

Masajští muži v minulosti lovem slonů a lvů stvrzovali svou dospělost. Na snímku jeden z Masajů, v pozadí horský masiv Kilimandžáro.

Masajští muži v minulosti lovem slonů a lvů stvrzovali svou dospělost. Na snímku jeden z Masajů, v pozadí horský masiv Kilimandžáro.

Nejtragičtější případ za poslední roky se odehrál v březnu, kdy sloni zabili čtveřici obyvatel Amboseli. Mezi mrtvými byl i čtyřletý chlapec a devítiletý pastevec krav. Odplata byla krvavá. Místní obyvatelé a příbuzní mrtvých zabili jednoho a zranili několik dalších slonů. Někteří z nich přitom neměli se smrtí vesničanů nic společného.

Incident dobře odráží dlouhodobé trendy. V roce 2011 lidé v odplatě usmrtili maximálně dva slony, v loňském roce to bylo nejméně třicet, jak uvádí African Wildlife Foundation. Jen pro srovnání - počet slonů zabitých pytláky ve stejném období klesl.

Když obr pomáhá obrům. Čínský basketbalista se rozhodl zachránit slony

Z útoků přitom neprofituje ani jedna strana. Sloní populace řídnou, a turistickému průmyslu tak v budoucnu hrozí velké problémy. Z ochrany slonů přitom mohou profitovat všichni, jak ukazuje například keňský resort Satao Elerai. Ten si pronajímá část země, která patří Masajům. Ti na oplátku dostávají v přepočtu zhruba 2,5 milionu korun ročně z turistických poplatků.

Peníze jsou vloženy do speciálního fondu, ze kterého domorodé kmeny financují výstavbu škol, vzdělání dětí i další menší projekty. Úspěch fondu je patrný na první pohled. Před jeho založením v roce 2005 prakticky žádné dítě ze zdejších masajských kmenů nechodilo do školy. V letošním roce pak do školních lavic zasedlo 80 dětí.

Pokud však zabíjení zvířat, ať už kvůli odplatě či pytláctví, bude pokračovat, s financováním školní docházky může být konec. „Pokud se tyto konflikty mezi lidmi a zvířaty nepodaří vymýtit, povedete to k tomu, že některé zvířecí druhy dříve nebo později vyhynou. Každý byznys navázaný na poskytování výletů za divokými zvířaty nebude mít co prodávat,“ vysvětluje spoluzakladatel Big Life Foundation Richard Bonham.

Ročně padnou za oběť farmářům desítky slonů.

Jednoduché řešení složitých vztahů mezi lokálními kmeny a divokými zvířaty podle expertů na ochranu přírody neexistuje. V praxi se však podle Nicka Brandta z Big Life Foundation nejvíce osvědčila komunikace ochránců s místními komunitami. „Pokud ochránci podpoří místní lidi, oni pak obratem podpoří je,“ myslí si Brandt.

Mám mačetu a pepřák, říká Čech, který v Africe chrání slony

Příkladem může být projekt, ve kterém ekologové najali 300 neozbrojených masajských mužů, kteří patrolují za hranicemi národních parků a za pomoci nejmodernější techniky mapují činnost pytláků i pohyb divokých zvířat. V krajním případě mohou zasáhnout ještě dřív, než se dostanou zvířata do ohrožení.

Spolupracují i s vládními pracovníky, kteří mají na starosti ochranu zvířat přímo v národních parcích a dalších chráněných území. „Masajové vědí, jak se pohybovat po buši společně se zvířaty. I malé děti to umí,“ vysvětluje jeden z masajských ochránců zvířat Sitonik Kireyain.

Pokud se i příštím generacím Masajů podaří zachovat zdejší populace divokých zvířat, mohou z nich v budoucnu profitovat. V opačném případě východ Afriky dříve nebo později přijde o jeden ze svých symbolů a Masajové o zdroj obživy.



ASE, s.r.o.
Technik řídících systémů

ASE, s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj, Plzeňský kraj
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.