Kvůli slintavce se dezinfikují auta z Polska, Německa a Rakouska |
Každá země má takzvaný status, který uděluje OIE na základě údajů z let 1996 až 2000. Status má několik stupňů: od zemí, kde se nemoc dlouhodobě nevyskytuje, přes země, kde se pravděpodobně nevyskytuje, sporadicky vyskytuje, až po státy, kde je výskyt častý. Některé africké a jihoamerické země ve statistikách OIE pro nedostatek informací nefigurují.
S epidemií tohoto vysoce nakažlivého virového onemocnění hospodářských zvířat se v současnosti potýkají mimo Velké Británie Mongolsko, Jihoafrická republika a Svazijsko. Několik případů bylo hlášeno z i Tchaj-wanu, Turecka a Íránu. Překonat nákazu v minulém roce se podařilo v Řecku a Uruguayi, které letos od OIE znovuobdržely status země bez nákazy a vakcinace. Úspěšně se s chorobou loni vypořádaly i v Saudské Arábii, Kuvajtu, Japonsku, Jižní Koreji, Rusku, Brazílii a Namibii.
V africkém Svazijsku, kde se tato nemoc normálně nevyskytuje, proti nákaze bojují karanténou, porážkou a likvidací nakažených zvířat a vakcinací. Velké problémy mají i v sousední Jihoafrické republice. Argentina, která čelila nákaze v srpnu 2000, se rozhodla vytvořit zónu mezi hranicí a postiženou oblastí, kde jsou zvířata očkována. Toto opatření má udržet takzvaný status bez vakcinace pro většinu argentinského území.
Slintavka a kulhavka * Původcem onemocnění je malý (25 – 30 nm) neobalený RNA virus z čeledi Picornaviridae. Do ní patří i viry způsobující hepatitidu typu A nebo dětskou obrnu. * Nemoc je neléčitelná, lékaři mohou u zvířat jen zmírňovat její příznaky a čekat až či zda ji zvíře přechodí. Zejména u kulhavky však zvířata velmi trpí: v některých případech nelze zamezit takzvanému svlečení z paznechtů, po němž je zvíře odsouzeno chodit po obnaženém mase. U slintavky se dá ošetřovat ústní dutina. * Po nakažení začíná zvíře vylučovat virus stolicí, močí, slinami i mlékem a to ještě než se objeví první příznaky nemoci. Slintavka a kulhavka není u zdravých, silných a dospělých kusů zpravidla smrtelná. Puchýřky, se objevují v celé dutině ústní i okolí, na kopytech, na vemeni i na dalších částech těla. Zvíře sliní či kulhá. Na porušenou sliznici a kůži nasedají další infekce. Někdy je postižen i srdeční sval. * Nemoc se šíří nejen přímým kontaktem, ale i pomocí kapének, aerosolem, prachem, kontaminovanou obuví, pneumatikami a krmivem. * K infekci jsou vnímaví především sudokopytníci - krávy, ovce, kozy, prasata, vysoká zvěř, antilopy, velbloudi, lamy, ale i sloni, ježci a medvědi. * U člověka virus způsobuje lehké postižení kůže, zpravidla na předloktí. Mohou se objevit i afty v ústech. * Postižená zvířata a celé chovy musí být v rámci preventivních opatření okamžitě utracena a spálena. V okolí musí být vyhlášena karanténa a provedena důsledná desinfekce. |