Lídři vládních stran Karel Schwarzenberg, Petr Nečas a Radek John.

Lídři vládních stran Karel Schwarzenberg, Petr Nečas a Radek John. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Vážení spoluobčané, prosazujeme nízké daně, psal před volbami Nečas

  • 2380
Voliči ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se tento týden nejspíš nestačili divit. Koalice se dohodla na vyšších přímých daních, zvyšování DPH či nižším růstu důchodů. "Vážení spoluobčané, prosazujeme nízké daně," oslovil přitom voliče ODS hned první větou programu pro volby 2010 předseda vlády Petr Nečas.

iDNES.cz porovnal volební programy současných vládních stran v konfrontaci s úsporným balíkem pro roky 2013 a 2014 a některými dalšími věcmi, které teď koalice prosazuje.

Při listování dvaapadesátistránkovým programem ODS nazvaným Řešení, která pomáhají, narazíme například na věty:
- "Zachováme rovnou daň z příjmu."
- "Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony."
- "Prosazujeme nízké daně, proto je chceme udržet na současné úrovni. Menší daňové zatížení snižuje motivaci k daňovým únikům."

Jaká je realita? Ikonu svého programu, rovnou daň, ODS s omluvou voličům odložila stranou. Lidé s příjmy zhruba nad 100 tisíc měsíčně mají tři roky odvádět navíc "solidární příspěvek" 7 procent z částky nad 100 tisíc. Druhá sazba daně to sice formálně není, ale fakticky je (více o dohodě vládní koalice najdete zde).

A jak to dopadlo se slibem o zpřehlednění daňových zákonů? Ještě příští rok budou lidé platit daň z příjmu ze superhrubé mzdy ve výši 15 procent. Daňová reforma pak skoncuje se zdaněním superhrubé mzdy. Ještě před pár měsíci přitom nebylo jisté, zda to nebude až od roku 2015, kdy měla začít platit sazba 19 procent z hrubé mzdy. Momentálně to vypadá, pokud to strany znovu nezmění, na rok 2014 a na 20 procent, tedy vyšší než dříve ohlašovanou sazbu daně.

"Celková daňová kvóta v zemi bude stále o tři procentní body níže než v roce 2006, kdy vládu opustila sociální demokracie," bránil se premiér Petr Nečas, když vláda ve středu potvrdila dohodu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných o balíku s vyššími daněmi a dalšími úsporami (více zde).

Důchody chceme valorizovat podle současných pravidel, slibovala TOP 09

Zajímavý je i pohled do volebního programu TOP 09 se sloganem "Můžeme ztratit budoucnost? Rychleji, než si myslíte".

"Vláda nechce rozhodně daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje," přesvědčovala TOP 09 své voliče. "Lidem jsme z kapes nevytáhli ani o korunu víc," prohlásil tento týden ministr financí Miroslav Kalousek. Celková daňová zátěž se podle ministerstva financí do roku 2014 nezvýší.

TOP 09 také do programu napsala, že důchody by v roce 2011 nezvyšovala. "V následujících letech valorizovat dle stávajícího mechanismu," sliboval ale také voličům tandem Miroslav Kalousek - Karel Schwarzenberg. Realita je teď jiná. Důchody navrhl Kalousek původně zmrazit, nakonec se vládní strany dohodly, že porostou méně než dosud. O třetinu růstu průměrné mzdy a jen o třetinu inflace, tedy ne o celou jako dosud. V praxi to bude znamenat, že průměrný důchod v příštím roce vzroste o 156 místo 428 korun (více zde).

Vzroste i daň z převodu nemovitosti, zatímco TOP 09 ve volebním programu psala, že bude prosazovat její zrušení.

Věci veřejné slibovaly DPH 10 a 20 procent i financování církví z asignací

Čtení politického programu Věcí veřejných, který má v kompletní podobě 43 stran, také nabízí zajímavou konfrontaci slibů a reality. "Daň z přidané hodnoty - ponechat pro následující dva roky sazby 10 procent a 20 procent," psaly Věci veřejné. Podle poslední dohody koalice má být DPH od příštího roku 15 a 21 procent. A Věci veřejné s tím souhlasily.

I VV voličům slibovaly "v dlouhodobém horizontu snížení demotivujících přímých daní". A teď malý úkrok stranou, ale s penězi to také souvisí. Zatímco vládní koalice dohodla církevní restituce tak, že kromě vydání nemovitého majetku má stát ještě 30 let vyplácet částku 59 miliard korun, Věci veřejné v programu slibovaly úplně jiný model financování církví.

"Konkrétně navrhujeme, aby mohl daňový poplatník odvádět 2 procenta ze zvýšené daňové sazby do oblasti, kterou si zvolí - kultura, sport, církve nebo neziskový sektor," napsaly VV do svého programu před volbami.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video