Ve sklepě muzea se zabydlela slezská fauna a flóra. V přízemí lidé poznají kulturní a intelektuální dějiny českého Slezska od konce 18. století do první světové války.
Vystoupí-li návštěvník po schodech do prvního patra, vejde do Encyklopedie Slezska, kde si podle abecedy "nalistuje" téma, které ho zajímá. Poslední část expozice pak návštěvníkům stručně představí celé Slezsko, nejen to české.
"Návštěvníci se mohou těšit například na preparát medvěda hnědého nebo netypický model plesnivého rohlíku, který všichni známe, ale nedokážeme už si představit, jak takové hlavičky plísně ve skutečnosti vypadají," představuje vedoucí přírodovědného oddělení muzea Lenka Jarošová první část expozice nazvanou Příroda Slezska.
Vystavený je také preparát daňka či divočáka. Připravovaly se řadu měsíců. "Z kůže musíme škrábáním odstranit zbytky tkání a tuku. Poté je nutné kůži naložit do solného roztoku. Až po náročném procesu činění lze začít s vlastní tvorbou dermoplastického preparátu," popsal náročné přípravy Pavel Petr z oddělení ochrany sbírkových předmětů.
Zajímavosti z oprav* Pod podlahou v hale se našel fragment původního teraca (dlaždice) se zlomkem slezské orlice. Nález uvidí i návštěvníci muzea. Dnešní dlažba je přesnou replikou té původní. * Vůbec poprvé jsou lidem zpřístupněny sklepní prostory. Dosud sloužily jako kotelna a zázemí pro zaměstnance, teď je zdobí výstavy. * Během oprav se musely vyměnit všechny trámy v budově. Byly napadené houbou dřevomorkou. * Okna muzejní budovy jsou dokonale zatemněná, nepropustí ani paprsek světla. Jejich vnitřní část kryje neprůhledná izolační deska. Přímé světlo škodí exponátům. |
V části nazvané Křídla myšlenek lidé nahlédnou do pracovny učence, přírodovědce, hudebního salonu či obrazárny.
"Jsou stylizované do počátku 19. století. S dobovým nábytkem a obrazy. Je tam skleník, v němž je uložena dobová literatura a kávová souprava. V pracovně přírodovědce je dobový mikroskop, nástroje, se kterými entomolog napichoval brouky, nebo třeba exotické kopí. V měšťanském hudebním salonu hudební nástroje, například klavír," popsal kurátor této části Jiří Šíl.
K vidění jsou i fotografie Štreita a Vebera
Největší část je věnovaná Encyklopedii Slezska. Představuje jakýsi heslář, který české Slezsko přibližuje od pravěku až do počátku 20. století. Lidé tam nalistují hesla jako břidlice, divadlo, kostel, obchod, textil, smrt či varhany.
"Tematické řazení exponátů umožňuje jejich volnější výběr a obměnitelnost. Části této encyklopedie lze vnímat různými způsoby. Vizuální vjemy jsou umocněné sluchovými," láká návštěvníky kurátor muzea.
K vidění je rovněž trojice výstav. První představí 115letou historii výstavní budovy muzea. Další dvě výstavy tvoří fotografie. Jindřich Štreit nafotil industriální oblast Vítkovic, Imrich Veber se zaměřil na rodinu.
"Sleduji změny ve společnosti od druhé poloviny 19. století po současnost. Všímám si rodinných vztahů muže a ženy, rodičů a dětí, umělců a jejich rodin," upřesnil Veber.
