Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Anektujeme kus Německa. Dánský populista oživil spor o Šlesvicko

  18:07aktualizováno  18:07
Dávno zhojené jizvy ve vztazích Německa a Dánska se podařilo oživit Sörenovi Espersenovi z Dánské lidové strany. Krajně pravicový politik prohlásil, že hranici s Německem by měla tvořit řeka Eider. To by znamenalo anexi jižního Šlesvicka, které dnes patří Německu.

Otto Bache: Dánští vojáci se vrací do Kodaně. Dánsko připojilo Šlesvicko po první prusko-dánské válce, která skončila v roce 1852. V roce 1864 však o území opět přišlo. | foto: Public Domain CC-BY-NDCreative Commons

Místopředseda dánské populistické strany oživil dvě století starý spor ve čtvrtek v televizním rozhovoru pro stanici dk4.

„Přejeme si Dánsko, které by sahalo až k Eideru,“ prohlásil podle Deutsche Welle politik, který předsedá zahraničnímu výboru dánského parlamentu. Apeloval také na dánskou menšinu ve Šlesvicku-Holštýnsku, aby myšlenku sjednocení se svojí starou vlastí podpořila.

Připomněl tak spor, jehož počátky sahají hluboko do 19. století. Když Prusko a Rakousko v roce 1864 porazili Dánsko, připadlo celé Šlesvicko Prusku. Po první světové válce pak místní obyvatelé v referendu rozhodli, že severní Šlesvicko bude součástí Dánska a jižní Šlesvicko, které od Holštýnska odděluje řeka Eider, zůstane součástí Německa.

Šlesvickou otázku vyřešilo referendum v roce 1920. Od té doby Severní Šlesvicko...

Šlesvickou otázku vyřešilo referendum v roce 1920. Od té doby Severní Šlesvicko čili Jižní Jutsko (sytě červená) patří Dánsku, Jižní Šlesvicko (hnědá) Německu.

Toto řešení zůstalo v platnosti i po druhé světové válce, přibližně padesátitisícová dánská menšina žijící především okolo Flensburgu má dokonce politické zastoupení v zemském parlamentu. Dlouholetý smír narušil až Sörensen, který vzkřísil dvě století dánský nárok, že veškeré území ležící severně od Eideru by mělo patřit Dánsku.

Tankovou bitvu nečekám

Dánská vláda jeho nacionalistické vize nesdílí. „Jak všichni ví, toto není politikou Dánska ani dánské vlády,“ prohlásil šéf diplomacie Anders Samuelsen. „Je to nebezpečné zahrávání si s dekádami starým smírem na hranicích, jehož jsme dosáhli po staletích konfliktů mezi Německem a Dánskem,“ podotkl Lars Harms, šéf Jihošlesvického volebního shromáždění, politické strany dánské menšiny v Německu.

Espersen poté couvl a prohlásil, že svůj kontroverzní výrok pronesl v nadsázce. „Pohraniční spolupráce mezi Německem a Dánskem je výborná. Zeptali se mě, jestli bych chtěl, aby Dánsko sahalo až k Eideru, a to bych si skutečně přál. To je jasné. Nepředpokládám však, že ve Šlesvicku-Holštýnsku dojde brzy k nějaké velké tankové bitvě,“ dodal.

Zároveň však upozornil, že hranice se v průběhu dějin mění. „Hranice v Evropě nebudou vždy takové, jak je známe dnes. Historie nás učí, že se mění. Podívejte se na Krym, Skotsko, Korsiku a Katalánsko,“ dodal místopředseda druhé největší strany v dánském parlamentu, která prosazuje omezení imigrace, odmítá koncept multikulturalismu a podporuje menšinovou vládu premiéra Larse Lökkeho Rasmussena.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Westminster, parlament, Londýn
Britský parlament čelí kyberútoku, poslanci se nemohou přihlásit k mailům

Síť britského parlamentu napadli hackeři, poslanci se mimo budovu Westminsteru nemohou přihlásit ke svým mailům. Na útok byli členové parlamentu upozorněni v...  celý článek

ilustrační snímek
Boj za velštinu. Školy ve Walesu ruší angličtinu i přes odpor rodičů

Rozštěpenost Velké Británie je patrná i na školách. Rodiče řeší poslední měsíce kauzu třetiny velšských škol, kde se má začít vyučovat pouze ve velštině....  celý článek

John Franzese u soudu v roce 1967
V USA propustili nejstaršího trestance, na svobodu vyšel ve 100 letech

Nejstarší vězeň ve Spojených státech, někdejší člen jednoho z mafiánských klanů působícího v New Yorku, byl v pátek ve věku 100 let propuštěn z vězení ve státě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.