Americký list The Washington Post na svém webu uvedl, že aktivistu doprovodil do nemocnice americký velvyslanec Gary Lock. "Lock zavolal listu The Washington Post ze svého auta kolem 3:30 odpoledne pekingského času, aby řekl, že je s Kuang-čchengem," přiblížil deník.
Útěk před šikanouPodle americké diplomacie Čchen americkou ambasádu opustil o své vlastní vůli. Nejmenovaný diplomat agentuře Reuters prozradil, že disident dorazil na zastupitelský úřad 26. dubna a požádal o lékařskou pomoc, protože po cestě do Pekingu utrpěl zranění nohy. Američané mu poskytli lékařskou pomoc, disident ale prý musel jí na rentgen do nemocnice. Čchen prý po celou dobu svého pobytu říkal, že si přeje zůstat v Číně a opět se shledat se svou rodinou. Na ambasádu se prý uchýlil i proto, aby čínskou vládu upozornil na útlak ze strany provinciálních úředníků. Čínské úřady prý už slíbily, že Čhchen se bude moci přestěhovat z provincie Šan-tung a navštěvovat univerzitu. |
Redaktor listu mluvil i s čínským disidentem a ten mu řekl, že je v pořádku. Přes svého právního zástupce pak vzkázal, že je volný a dostal na to jasné záruky. Podle obhájce Li Ťin-sunga mu šlo především o zajištění bezpečnosti své i jeho rodiny. Disidentova manželka i obě děti jsou zatím v pořádku.
Nejmenovaný americký činitel mezitím potvrdil, že Čchen Kuang-čcheng dorazil do zdravotnického zařízení, kde se mu dostává léčby a setkal se zde se svojí rodinou.
Čchen ale v pozdějším v telefonickém rozhovoru s agenturou AP prohlásil, že ambasádu opustil, protože čínské úřady hrozily jeho rodině smrtí. O těchto hrozbách ho prý informovali američtí diplomaté. Potvrzují to i Čchenovi známí z disidentských kruhů. Tvrdí, že slepý právník neměl na výběr, protože před jeho domem už čekali gauneři s kameny a klacky.
Washington to ale popírá. "Žádný americký činitel nikdy Čchenovi neřekl, že by jeho ženě nebo dětem hrozilo fyzické násilí. Čínští úředníci se nám ani o žádných takových hrozbách nikdy nezmínili," řekla mluvčí americké diplomacie Victoria Nulandová.
Aféra vrhla stín na návštěvu Clintonové
Čchen opustil velvyslanectví krátce poté, co do Pekingu přiletěla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová na dvoudenní strategické a ekonomické rozhovory, které mají začít ve čtvrtek. Témata ale už předem zastínila právě kauza slepého disidenta.
Fakt, že se disident schoval na americké ambasádě, vyostřil vztahy mezi oběma zeměmi. Čína obvinila Spojené státy, že se vměšují do jejích vnitřních záležitostí.
Čínský ministr zahraničí se už nechal slyšet, že je ohledně dočasného amerického azylu pro čínského disidenta silně nespokojen a krok Američanů považuje za zcela nepřijatelný. Peking také požaduje po Washingtonu, aby se za to omluvil, případ zevrubně vyšetřil, potrestal viníky a slíbil, že už se to nebude opakovat.
Clintonová ještě před cestou do Pekingu prohlásila, že s čínskými představiteli hodlá mluvit mimo jiné i o dodržování lidských práv. "Konstruktivní vztahy zahrnují také velmi otevřené rozhovory o těch oblastech, v nichž se neshodneme, včetně lidských práv," uvedla.
Bojovník proti nuceným sterilizacím
Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem zkomplikovala kromě azylu pro disidenta také nedávná informace o tom, že Spojené státy stále zvažují prodej bojových letadel Tchaj-wanu, který je už léta od Číny odtržen, ale Peking ho nadále považuje za čínské území.
Washington si přitom od rozhovorů sliboval, že se šéfce diplomacie podaří posunout Peking kromě rozšíření obchodování s USA také k větší spolupráci Číny se Západem ohledně jaderného programu v Íránu, konfliktu v Sýrii, vzpurné KLDR a dalších sporných mezinárodních otázek, podotkla agentura Reuters. Peking totiž není nakloněn dalším sankcím proti Teheránu a Pchjongčchangu.
Čtyřicetiletý Čchen proslul bojem za práva obětí čínské politiky jednoho dítěte v jedné rodině, jejíž součástí jsou kupříkladu nucené potraty a sterilizace. Zastával se také lidí, kterým úřady bez náhrady zabavily jejich pozemky.
Slepý aktivista strávil posledních 20 měsíců v domácím vězení. Předtím si odpykával čtyřletý trest ve vězeňské cele, z níž byl propuštěn v září 2010. O Kuang-čchengově útěku ve středu prvně informovala také čínská státní média, která dosud o jeho zmizení mlčela.
