"Bez člověka, na kterého se můžeme stoprocentně spolehnout, by to nešlo. Rodinní příslušníci nebo přátelé nám musí volební lístky přečíst, do obálky vložit ten správný a za nás také případně označit preferenční hlasy," popisuje Drábková vleklou a složitou proceduru.
Není divu, že staří a osamělí lidé, kteří mají problémy se zrakem, volby vzdají. "Bývají nedůvěřiví k cizím lidem nebo nechtějí obtěžovat," přitakává ze zkušenosti předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Pomohl by internet
Krása proto navrhuje, aby se tiskly volební lístky i v Braillově slepeckém písmu. Jenže to je nereálné. Členové volebních komisí by totiž museli speciální hmatové písmo umět číst.
"Praktičtější by bylo, kdyby si nevidomí mohli kandidátky pročíst aspoň na webu," navrhuje Olga Buriánková z Tyfloservisu Praha.
Ve volební místnosti si musí slepec, když nepřijde v doprovodu blízkých, stejně poradit sám. Od volební komise se pomoci nedočká a ani nesmí.
"Má to ze zákona zakázáno. Kdyby měl nevidomý zájem, může se obrátit na sdružení Okamžik a Tyflocentrum. Ta zajistí doprovod asistenta," vybízí prezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých Josef Stiborský.
Přenosná urna na objednávku
Stovky hlasů ztrácejí kandidáti na poslance i kvůli několika schodům. Ty totiž spolehlivě odradí voliče na vozíku.
"Třeba u nás v Podolí se volí ve škole, která je bariérová. Bez pomoci druhých se tady vozíčkáři neobejdou," uvažuje Erik Čipera ze sdružení Asistence.
Pokud jsou handicapovaní lidé aktivní a volit chtějí, objednají si domů komisi s přenosnou urnou. "V Praze toho lidé využívají. I když s radnicemi spolupracujeme na různých projektech, na bezbariérové volební místnosti si zatím nevzpomněla žádná," podotýká Marie Málková z Pražské organizace vozíčkářů.
Manuál eurovolebKdy jsou volby Kdo volí Kam jít volit Koho Češi volí Kdy budou výsledky |