Mezi tradičními ideologickými nepřáteli či citlivými blízkovýchodními zeměmi je i seznam unijních misí a také velvyslanectví Francie, Itálie, Řecka a dalších spojenců USA, jako jsou Japonsko, Mexiko, Jižní Korea, Indie či Turecko. Listina ze září 2010 nezmiňuje Británii, Německo a další západoevropské státy.
Jeden z vynesených dokumentů uvádí seznam 38 ambasád a diplomatických misí včetně metod výzvědných postupů. Ty zahrnují nejen zařízení na odposlechy elektronické komunikace, ale také napojení kabelů či zachytávání vysílání pomocí speciálních přístrojů.
Jedna z odposlechových metod nese kódové označení Dropmire. Ta byla podle dokumentu z roku 2007 vložena do šifrovacího faxu na zastoupení EU ve Washingtonu. Americká rozvědka Národní agentura pro bezpečnost (NSA) uvádí, že zmíněný fax slouží k posílání zpráv do jednotlivých ministerstev zahraničí v evropských metropolích.
Z dokumentů vyplývá, že cílem špionážní operace proti EU v americké metropoli bylo shromáždění interních informací o nesouhlasech v politice, která se týkala celosvětových záležitostí, a o dalších třecích bodech mezi členskými státy.
Nové informace o rozsahu amerických tajných operací vůči Evropě přinesl týdeník Der Spiegel, který údaje získal od Snowdena (více o špehování zde). Američané prý přes internetový uzel ve Frankfurtu mohou sledovat i komunikaci ve východní Evropě. O vysvětlení žádají Spojené státy Německo, Evropská unie a nově i Francie. Washington již oznámil, že odpoví "diplomatickými kanály" a že jednotlivé případy nebude komentovat veřejně.
Edward Snowden vysvětluje, proč pouští informace na veřejnost:
