Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Špionážní skandál USA se rozrůstá, špehovaly i Japonsko či Turecko

  23:22aktualizováno  23:22
Po pátečním provalení, že americké tajné služby špehovaly v rámci nedávno odhaleného monitorování lidí po celém světě i Evropskou unii, v neděli přibyly další státy. Podle dokumentů, které britskému listu The Guardian poskytl bývalý externí zaměstnanec NSA Edward Snowden, měly v hledáčku i Japonsko či Turecko.

Americká tajná služba NSA prý v rámci operace PRISM sleduje internetovou komunikaci z celého světa. | foto: Profimedia.cz

Mezi tradičními ideologickými nepřáteli či citlivými blízkovýchodními zeměmi je i seznam unijních misí a také velvyslanectví Francie, Itálie, Řecka a dalších spojenců USA, jako jsou Japonsko, Mexiko, Jižní Korea, Indie či Turecko. Listina ze září 2010 nezmiňuje Británii, Německo a další západoevropské státy.

Jeden z vynesených dokumentů uvádí seznam 38 ambasád a diplomatických misí včetně metod výzvědných postupů. Ty zahrnují nejen zařízení na odposlechy elektronické komunikace, ale také napojení kabelů či zachytávání vysílání pomocí speciálních přístrojů.

Jedna z odposlechových metod nese kódové označení Dropmire. Ta byla podle dokumentu z roku 2007 vložena do šifrovacího faxu na zastoupení EU ve Washingtonu. Americká rozvědka Národní agentura pro bezpečnost (NSA) uvádí, že zmíněný fax slouží k posílání zpráv do jednotlivých ministerstev zahraničí v evropských metropolích.

Z dokumentů vyplývá, že cílem špionážní operace proti EU v americké metropoli bylo shromáždění interních informací o nesouhlasech v politice, která se týkala celosvětových záležitostí, a o dalších třecích bodech mezi členskými státy.

Nové informace o rozsahu amerických tajných operací vůči Evropě přinesl týdeník Der Spiegel, který údaje získal od Snowdena (více o špehování zde). Američané prý přes internetový uzel ve Frankfurtu mohou sledovat i komunikaci ve východní Evropě. O vysvětlení žádají Spojené státy Německo, Evropská unie a nově i Francie. Washington již oznámil, že odpoví "diplomatickými kanály" a že jednotlivé případy nebude komentovat veřejně.

Edward Snowden vysvětluje, proč pouští informace na veřejnost:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.