Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šlechticům patřila půlka Krkonoš. Zpět je nechtějí

  12:31aktualizováno  12:31
Kdyby nepřišla druhá světová válka, Alexanderu Czernin-Morzinovi by dnes zřejmě patřila polovina Krkonoš. O restituci rozsáhlého rodinného majetku v České republice však nikdy nepožádal.

Potomci šlechtických rodů se sešli u Luční boudy v Krkonoších. Zprava Wladimir Aichelburg, Alexandra Czernin-Morzin, Christina Czernin-Morzin, Alexander Czernin-Morzin a Michael Czernin. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Osmdesátiletý Alexander Czernin-Morzin se narodil v maminčině ložnici v jižním křídle vrchlabského zámku, kde dnes rozdávají razítka úředníci místní radnice. Místo toho dnes musí při návštěvách někdejšího panství svých předků přespávat v hotelech nebo u známých.

"Ale to mi vůbec nevadí. Od roku 1995, kdy jsem odešel do důchodu, jsem byl v Krkonoších už asi sedmkrát a obdivuji, jak velké změny k lepšímu tady nastaly," řekl na setkání potomků krkonošských šlechtických rodů v Peci pod Sněžkou Czernin-Morzin.

Vrchlabský zámek musela jeho rodina po vynuceném prodeji na konci 30. let minulého století opustit a přestěhovat se do zámku v Horním Maršově.

V té době Czerninové vlastnili jeden z nejslavnějších obrazů světa – Alegorii malířství od holandského mistra 17. století Jana Vermeera.

V roce 1938 kvůli slavnému plátnu zavolal do maršovského zámku sám říšský kancléř Adolf Hitler a Alexandrovu otci v krátkém rozhovoru stroze oznámil, že obraz zajištěný při obsazení Rakouska od něj kupuje za 1,65 milionu marek. Nějaké vyjednávání nepřipadalo v úvahu, i když americký multimilionář Mellon rodině za plátno nabízel nesrovnatelně víc – milion dolarů ve zlatě.

Nevýhodný obchod s Hitlerem tak stál na začátku cesty slavného Vermeerova obrazu do Umělecko-historického muzea ve Vídni, kde je ho možno vidět dnes.

"V roce 1945 jsme s rodinou odešli do Rakouska, odkud jsem se v osmnácti letech vydal do Kanady. Dnes opět žiji v Rakousku, odkud rád občas vyrážím do míst svého dětství v Krkonoších," líčil Czernin-Morzin.

O restituci rozsáhlého rodinného majetku v České republice nikdy nepožádal. "Jednak by to nemělo význam, protože jsem při jeho zabírání nebyl československým občanem, což byla základní podmínka pro podání žádosti. A druhý důvod je ten, že jsme vlastnili hlavně lesy, o ty se nikdo nedokáže postarat lépe než Krkonošský národní park," vysvětlil Czernin Morzin.

V Rakousku od roku 1967 žije i Vladimír Aichelburg, jehož předkové Krkonoše opustili už před 128 lety.

"Já už jsem se narodil v Praze a do Krkonoš jsem jezdil jen na lyže. Ale hrozně rád se sem stále vracím," řekl Aichelburg.

Jeho rod pochází z rakouských Korutan a v minulosti měl svá panství nejen na území dnešního Česka, ale i na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku nebo v Chorvatsku. "Ale Krkonoše pro mě mají zvláštní kouzlo. Je to krásné místo, mám tu přátele, a když si při cestě na Sněžku uvědomím, že jdu místy, která nám kdysi patřila, je to vždycky takový zvláštní pocit," dodal Aichelburg.

Krkonošské šlechtické rody

Aichelburgové
Na panství Maršov byli po ženské linii pokračovateli Valdštejnů a české větve Schaffgotschů. V 19. století hrabě Berthold Aichelburg výrazně ovlivnil rozvoj východních Krkonoš. Zasloužil se o vznik sklárny v Temném Dole, kde nechal postavit i pilu a přádelnu lnu. Prosadil také zřízení hraničního přechodu v Malé Úpě. Na počest oblíbeného šlechtice lidé z úpského údolí postavili hrádek Aichelburg.

Czernin-Morzinové
Czerninové byli nejvýznamnějšími staviteli lesních cest v Krkonoších. Zachované původní úseky jsou turistickými lahůdkami středních a východních Krkonoš. Třeba Dřevařská cesta úbočím Kozích hřbetů či Emmina cesta z Maršova do Malé Úpy. Hraběcí rod přestavěl také zámek ve Vrchlabí a založil nedaleký klášter.

Harrachové
Společně s Haranty se zasadili o vysvěcení pramene Labe a tím vytvořili druhé nejnavštěvovanější poutní místo v Krkonoších. Podpořili vznik několika horských bud. První vycházková trasa Krkonoš spojila Špindlerův Mlýn s Harrachovem, dnes se podle zakladatele jmenuje Harrachova cesta. Nejznámější šlechtic Krkonoš Jan Nepomuk Harrach nechal postavit rozhlednou na vrchu Žalý.

Schaffgotschové
Jsou spojeni s nejznámější stavbou Krkonoš – kaplí svatého Vavřince na Sněžce. Jejich zásluhou také stojí v Horním Karpaczi vzácný sloupový kostel Wang ze 12. století, přenesený z Norska na evangelické schaffgotschské panství a znovu vysvěcený v roce 1844. Dnes je nejnavštěvovanější památkou v regionu. Založili několik horských bud, včetně té u Sněžných jam.

Schwarzenbergové
Jméno rodu souzní s názvem Černé hory, pod níž získali v roce 1675 své panství, jen čirou náhodou. Schwarzenbergové potom spravovali vlčické panství po pět generací a do historie Krkonoš se zapsali nejsilněji přeměnou Janských Lázní z nevýznamné samoty s léčivými prameny, kaplí a provizorní krčmou ve vyhlášené lázeňské městečko.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři stávkují a zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.