Slavný francouzský fotograf Ronis vystavuje ve Štěpánské

Nové Město - Byl to otec a jeho fotografický krámek s ateliérem, který přivedl mladého Willy Ronise k fotografování. Ačkoliv měl tento dnes už devadesátiletý elegantní muž v počátcích kariéry spíše hudební ambice, dnes říká, že se toto "manželství z rozumu" stalo postupem času "manželstvím z lásky". Přes zdravotní problémy fotograf přijel tyto "výplody" svého dlouhodobého vztahu k fotoaparátu představit i do Prahy a jeho výstava nazvaná Na nitce náhody je v Galerii Štěpánská v budově Francouzského institutu k vidění do 15. března.

"Náhoda vlastně utvářela celý můj život," říká k názvu výstavy autor, který v Galerii představuje stručnou retrospektivu od roku 1936 do 90. let. "Tak maximálně pět snímků, které jsou na výstavě, nevznikly dílem náhody. Záleží ale vždy na citlivosti fotografa, na tom, jakou strunu ta která situace u něj rozezní," vysvětluje fotograf a vypráví jak se na dovolené v Holandsku rozhodl vyfotografovat dvě ženy v dlouhých zástěrách sedící na lavičce- nesourodou dvojici jedné tlusté a jedné štíhlé unavené ženy. Ve chvíli, kdy je však začal fotit, se v záběru vynořilo dítě. " Vznikla tak velmi zajímavá kompozice a skvělý snímek," obrací se autor k fotografii, který je také k vidění na pražské výstavě.

Záběry z každodenního života Pařížanů, které autor textu z knihy Willy Ronnis, jež vyšla před třemi lety v Paříži,- Bertrand Eveno nazývá záběry "nesmrtelného šarmu Paříže", ale i sociální témata - záběr z kovárny Renault, či ze stávky horníků a fotografie z Leningradu, Londýna, Benátek či Říma - to vše obsahuje kolekce černobílých snímků formátu 24x36 tohoto dnes již klasika světové fotografie.

Willy Ronis fotil na barvu jen na zakázku, ale jak říká, barvou nepohrdá. "Jen se považuji za takového řemeslníka, který od okamžiku co zahlédne ten správný okamžik, přes fázi vyvolávací až ke konečnému výsledku , si to chce všechno dělat sám,"dodává. Vypráví, že ve všech svých bytech, prošel jich za život sedm, musel mít vlastní komoru a má ji i dnes, kdy zaměstnává laboranta. Vyvolá totiž snímky v malém formátu, aby ukázal, jak má vypadat výsledek a pak si je nechá zvětšovat.

Fotograf, který se živil snímáním aktů a ženské tělo považuje za největší "vynález" po stvoření světa, snímal i sám sebe a vytvořil knihu autoportrétů, ale k zabírání známých osobností byl prý vždy plachý, dnes už nefotí. "Bylo to v roce 1986, kdy jsem měl v Paříži velkou retrospektivní výstavu s 270 snímky a já si tak procházel tím sálem a říkal si, co mám teď vypravovat, vždyť už jsem všechno řekl. Co jsem měl na srdci to tu je a na svém profilu fotografa 20. století nemám co vylepšit. To byla ta brzda," vrací se k zlomovému okamžiku Willy Ronis a přiznává, že v jeho rozhodnutí přestat fotografovat hrály časem roli i zdravotní problémy.

"Willy Ronis je často opěvován pro svou na první pohled viditelnou poetičnost, pro kouzlo okamžiků zachycených bedýnkou na obrázky: pařížské ulice, nábřeží, něha milenců a populární šar. Nepodléhejte však onomu prvnímu okouzlení , protože je vních skryto ještě druhé a celá řada dalších," radí divákům Ronisových výstav Bertrand Eveno.

Willy Ronis - Milenci z Bastilly (1957). (16. 1. 2001)

V Ronisově tvorbě se často objevují záběry z toho pro Paříž nejcharakterističtějšího prostředí - kaváren (L'Isle-sur-la-Sorgue,1979). (16. 1. 2001)

Provence Nude - Provensálský akt z roku 1949 je jedním z nejznámnějších snímků Willyho Ronise a podle něj jedna z nejžádanějších fotografií. (16. 1. 2001)

Devadesátiletý fotograf Willy Ronis na zahájení své výstavy v Praze. (16. 1. 2001)

Willy Ronis na tiskové konferenci k zahájení své výstavy Na nitce náhody. (16. 1. 2001)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video