Zastupitelstvo se sešlo mimořádně ve větších prostorách slavičínské sokolovny, aby se zasedání mohla zúčastnit i širší veřejnost.
Město je ochotno zaplatit až šedesát milionů korun
"Zájem o tuto věc je značný. Přišlo asi třicet občanů a předpokládáme, že mezi nimi byla i konkurence, která chtěla znát výši ceny, pro niž se rozhodneme," uvedl místostarosta Slavičína Jaroslav Končický.
Radní však vymysleli způsob, jak udržet přesnou cenu v utajení i při veřejném projednávání na zasedání zastupitelstva. "Zastupitelstvo schválilo podání nabídky do výběrového řízení na odkup strojíren a pověřilo městskou radu, aby tuto nabídku podala s tím, že výše složené zálohy může dosáhnout maximálně devíti milionů korun," sdělil Končický.
Protože jde o patnáctiprocentní zálohu, znamená to, že město by bylo ochotno dát za bývalou zbrojovku až šedesát milionů korun. Přesná částka však byla dohodnuta až na následném zasedání městské rady, které je neveřejné. Až do rozhodnutí věřitelského výboru uvalil starosta Pavel Studeník na konkrétní částku, kterou město nabízí, informační embargo.
Chceme areál získat, řekl starosta Slavičína
"Chceme se zúčastnit neveřejného výběrového řízení na prodej majetku bývalých Vlárských strojíren," uvedl starosta města Pavel Studeník.
Pokud zastupitelé předložení nabídky města odkoupit majetek bývalé zbrojovky schválí, ještě dnes do uzavření přepážek Komerční banky musí město podat příkaz k úhradě a převést na zvláštní účet správce konkurzní podstaty patnáct procent z ceny, kterou chce nabídnout. Správce konkurzní podstaty Michal Brenko potom prodá strojírny tomu zájemci, který nabídne nejvíc.
O výši nabídky města nechtěli zatím představitelé radnice hovořit. Také slavičínští zastupitelé se ji dozvědí až na dnešním odpoledním zasedání, aby byl vyloučen únik informací a ovlivnění dalších zájemců o bývalou zbrojovku.
V areálu je dvě stě budov
Pokud město v soutěži uspěje, získá do svého vlastnictví oplocený areál na rozhraní Slavičína, Lipové a Vlachovic o rozloze 320 hektarů, v němž stojí mezi lesy a ochrannými valy na dve stě budov různé velikosti. Je zde pět kilometrů zpevněných cest, železniční vlečka, tepelný zdroj, parní rozvody, technologická zařízení.
Studeník odmítá obavu, že by zde měl vzniknout nějaký městský podnik a že by se v tomto areálu radnice pustila do podnikání. "Máme zájem vytvořit v tomto prostoru průmyslovou zónu, která by umožnila rozvoj malého a středního podnikání a obnovila v našem regionu pracovní příležitosti," zdůvodňuje tuto iniciativu města jeho starosta.
Město by hledalo podnikatele
Podle předsedy městské komise pro rozvoj podnikání Josefa Sedláře by město pro areál vytvořilo právnickou osobu a postupně prodávalo perspektivním podnikatelům jednotlivé provozní jednotky. Peníze, které do nákupu strojíren investuje, by se tak měly do městské pokladny postupně vrátit.
Areál by za několik let přešel z města zcela do rukou podnikatelů. Tento postup se podobá praxi jiných měst, která budují průmyslové zóny, s tím rozdílem, že ve Slavičíně nevzniká na zelené louce.
Roční rozpočet Slavičína se pohybuje kolem osmdesáti milionů korun. Případný nákup zbrojovky by jej zřejmě velmi výrazně poznamenal. "To víte, že by tyto prostředky v běžném hospodaření města chyběly a že by to ovlivnilo naše investice v několika příštích letech," připouští místostarosta Jaroslav Končický.
I Končický však považuje tuto zprostředkovatelskou funkci města v kauze zkrachovalé zbrojovky za nezastupitelnou.
Starosta: Investice do budoucna
Starosta Studeník si myslí, že v tomto případě je dobré dívat se dál než jen na vzdálenost jednoho volebního období. Záchrana areálu zbrojovky a jeho oživení místními podnikateli by znamenala pracovní místa a dlouhodobou prosperitu této oblasti.
"A i když je částka na nákup areálu vysoká, jsem přesvědčen, že můžeme získat majetek, který má několikanásobně větší hodnotu," říká starosta.
Přitom slavičínští radní nechtějí kupovat zajíce v pytli. V pátek si celý areál strojíren prošli a prohlédli. "Byl jsem příjemně překvapen, v jakém je stavu. Myslel jsem si, že to tam bude vypadat hůř," konstatoval radní Jaroslav Vrba.
Ještě na začátku devadesátých let byly Vlárské strojírny největším zaměstnavatelem na Slavičínsku. Zaměstnávaly asi 2400 lidí.
Po privatizaci formou přímého prodeje fyzické osobě následovaly problémy a na podzim 1995 byl na firmu vyhlášen konkurz. V jeho průběhu se zde vystřídalo několik správců konkurzní podstaty. Ve strojírnách nyní pracují jen asi čtyři desítky lidí, dalších dvě stě zaměstnávají firmy, které jsou v některých objektech v nájmu.
