Svět se od té doby změnil k lepšímu, ale schopnost číst mezi řádky se stále hodí. V politice určitě. Čtu-li dnes mezi řádky výsledky kongresu ODS, musím konstatovat i určitá drobná pozitiva.
K tomuto poznání se dostávám, když odcedím politické vařené nudle, kterými zdobí své projevy politici všech stran. Každý z nás opakuje nějaká ta klišé
Samozřejmě, že Mirek Topolánek a spol. na svém sjezdu tradičně pojmenovali největší nepřátele ODS.
Jsou jimi jaro, léto, podzim, zima a mafiáni z novin a sociální demokracie.
Také funkcionáři z regionů podle pana předsedy škodí ODS. Kašlou na to, ale natahují ruce po penězích a uši po komunikaci. Škodí ti, kdo kritizují předsedu strany. No, tomu i já rozumím dobře…
Konec neomalenosti
Na druhé straně mne potěšilo, že mezi třídní nepřátele české pravice nebyl zařazen čerstvý nositel Nobelovy ceny Al Gore a vůbec ti, kdo aktivně nebojují proti pohádkám o globálním oteplování.
Neříkám to jen proto, že nedávné vrcholné setkání evropských socialistů v Sofii označilo tyto otázky za jedny z nejdůležitějších a životní prostředí přijalo za jeden ze čtyř svých základních programových směrů.
Říkám to proto, že tu konečně cítím z ODS snahu zbavit se v mezinárodní politice pověsti neomalenců, kterým čouhá sláma z holínek.
Vůbec nejdůležitějším poselstvím kongresu ODS je postoj k evropské smlouvě. Mirek Topolánek konečně vysvětlil všem svým spolustraníkům, že Evropská unie už nemůže nadále být otloukánkem občanských demokratů.
Stanovisko, že tato smlouva je nejlepším, co jsme mohli vyjednat, a nyní si můžeme vybrat jen mezi její akceptací a mezinárodní izolací, je hořkosladkým poznáním pravdy.
Můžeme litovat, že Mirek Topolánek se k tomuto poznání dostal tak pozdě, avšak musíme ocenit, že se k němu s pomocí zkušených diplomatických matadorů vůbec dostal.
Nevedeme nulovou toleranci
Sociální demokracie bývá často napadána za svůj málo vstřícný postoj k současné vládě. Pravda je, že těžko můžeme spolknout způsob ustavení parlamentní většiny. Přesto jsme vyhlásili, že ani za těchto podmínek nepovedeme politiku nulové tolerance. A nevedeme ji.
Hlasujeme poctivě pro zhruba osmdesát procent vládních návrhů. Proti hlasujeme jen tam, kde nás opravdu dělí vážné názorové rozdíly. Naopak vláda v parlamentu zamítá všechny naše návrhy včetně těch, které mají třeba jen technickou povahu. Prostě z principu, jako výmluvný přežitek své vlastní nulové tolerance.
Kongres nezměnil nic na tom, že mezi ČSSD a ODS zůstává široký příkop nedůvěry a rozdílných programových představ. Respektujeme však současné pozice, jakkoli byly obsazeny v rozporu s principy politické morálky.
Slibujeme proto vládě podporu v procesu přijímání evropské smlouvy. Ať už je předsedou vlády kdokoli, Mirka Topolánka nevyjímaje, musí mít pro EU poselství, že hlavní politické síly včetně opozice nechtějí vést naši zemi do izolace. Národní zájem musí být našim sebehlubším sporům nadřazen.
