Výkon snů. Tak hodnotí i dnes armádní a policejní výsadkáři seskok československých parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka na území nacisty obsazeného protektorátu Čechy a Morava.
"To, co ti dva dokázali, v nás vyvolává hluboký obdiv, úctu a pokoru," svěřuje se velitel chrudimského výsadkového praporu Ladislav Švejda. Podplukovník i s dalším chrudimským výsadkářem Martinem Kratochvílem seskočí ve středu v Nehvizdech u Prahy na stejném místě, kde byli v noci z 28. na 29. prosince 1941 vysazeni rotmistři Kubiš s Gabčíkem.
Operace AnthropoidSpolu s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem (skupina Anthropoid) byly z letounu Halifax vysazeny i další dvě skupiny československých výsadkářů: Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík, Jiří Potůček) a Silver B (Jan Zemek, Vladimír Škácha). Tým Silver A se později zapojil do příprav na zlikvidování Reinharda Heydricha. Alfréd Bartoš (padl při přestřelce v Pardubicích) dokonce koordinoval akce výsadkářů v protektorátu Čechy a Morava. Josef Valčík zahynul po urputném boji spolu s ostatními parašutisty v chrámu svatých Cyrila a Metoděje. |
Tvořili skupinu Anthropoid se speciálním úkolem, zlikvidovat třetího muže nacistické říše a architekta holokaustu Reinharda Heydricha.
"Pro nás je tato akce velmi prestižní, ale i srdeční záležitostí," říká Švejda. Historie jeho praporu vychází mimochodem z tradic československých parašutistů ve Velké Británii a Sovětském svazu, kteří byli v letech druhé světové války vysazeni nad územím Česka či Slovenska.
Odborníci oceňují seskok parašutistů zejména proto, že byl proveden v noci ve zcela neznámém terénu, kdy veškeré osvětlení měst a obcí bylo zatemněno, a navíc se Kubiš s Gabčíkem (při dopadu si bolestivě vykloubil palec levé nohy) neocitli v plánovaném prostoru u Plzně, ale kousek od Prahy bez jakýchkoli dostupných kontaktů na místní odboj.
"Museli být v obrovském stresu. Na jejich stroj Halifax střílelo téměř po celou dobu letu nad kontinentem německé protiletadlové dělostřelectvo a lovili je i noční stíhači. Na zemi se pak ocitli zcela sami ve zdánlivě neřešitelné situaci, kdy Kubiš musel najít kontejner se zbraněmi a střelivem a ukrýt i padáky. Hodně lidí by to na jejich místě asi vzdalo," hodnotí okolnosti před sedmdesáti lety Jaroslav Čvančara z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Parašutisté výsadku Anthropoid - vlevo Jan Kubiš, vpravo Josef Gabčík. Foto Vojenský historický ústav
Nehledě na Gabčíkovo zranění a zoufalé postavení parašutisté s chladnou hlavou improvizovali tak mistrně, že přežili první dny po seskoku a dokázali se spojit i s domácím odbojem.
Jen slova uznání má pro Anthropoid i ředitel protiteroristického Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman: "Museli mít neskutečnou motivaci a odhodlání. Nerad mluvím v superlativech, ale tohle by byl i dnes skvělý výkon." A to tím spíše, že Kubišovi s Gabčíkem se nakonec podařilo s podporou protinacistického odboje Heydricha 27. května 1942 smrtelně zranit.
Osmnáctého června spolu s ostatními parašutisty vyslanými z Británie padli po několikahodinovém boji v kryptě pražského kostela Cyrila a Metoděje.
Lochmanovi muži, kteří působí v Iráku, Afghánistánu či Libyi, se domnívají, že Kubiš s Gabčíkem neměli s tehdejší výzbrojí valnou naději na úspěch. Rovněž oni proto oceňují jen těžko představitelnou Kubišovu a Gabčíkovu vnitřní sílu, díky které překonali desítky překážek a nakonec úkol beze zbytku splnili. Ostatně i při atentátu museli poté, co Gabčíkovi selhal samopal, pohotově improvizovat.
"Nejsem si jist dnem, neb je na mně požadován zvláštní úkol. Úkol velice nebezpečný, ale nebojím se ho. Jdu s chutí do práce a nezastaví mě ani to nejhorší," cituje Čvančara poslední zápis v deníku Jana Kubiše před odletem z Británie.
