Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skvěle v Hradci, smutno na severu Čech

aktualizováno 
Žít ve východních Čechách, na jižní Moravě a v Praze znamená mít šanci žít dlouho. Lidé v pohraničních okresech severozápadních Čech umírají mnohem dřív. Západočeši více umírají na rakovinu, Morava víc stůně na srdce. Nejdelšího věku se lidé dožívají v Praze a Jihomoravském regionu. Když se to vezme podle okresů, vede Hradec Králové.

Naopak na úplném chvostu je sever a severozápad země. Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Teplice (ale i Český Krumlov), to jsou místa s největší frekvencí úmrtí na rakovinu. Teplice mají stejně smutný primát v infarktech. Patří k nim ještě Most a Děčín, ale také Rakovník a Beroun ve středních Čechách.

Aby se člověk těmto místům raději vyhnul? Ale vůbec ne. To, jak jsme zdraví a na co umíráme, totiž přichází jen zčásti ze vzduchu či ze země. Větší roli hraje to, jací lidé tu žijí. A hlavně - jak žijí.

"Sociální faktory jsou důležitější než ty přírodní. Ústí i Praha patří k podobně znečištěným místům, je tu stejně popílku v ovzduší. Ale liší se skladba obyvatelstva. V hlavním městě například žije více lidí s univerzitním vzděláním, a ti mají větší šanci dožít se delšího věku," podotýká demografka Jitka Rychtaříková.

To potvrzuje i Český statistický úřad, který mezi "zdravější" lidi řadí též manželské páry, lidi, kteří někde zapustili hluboké kořeny, a také ty, kteří mají blízko k lékaři.
A důležitá je i pohoda. To znamená i mít práci.

"Je známo, že nezaměstnaný člověk ve věku 40 let má v průměru o deset let nižší naději dožití," uvedla docentka Rychtaříková.

Státní zdravotní ústav loni zkoumal spokojenost lidí a rizikové faktory v šesti městech: v Děčíně, Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Svitavách, Ústí nad Orlicí a Znojmě. Naprosto nejhůře dopadl Děčín.

Bylo tu nejméně lidí žijících ve stálém partnerském svazku, nejnižší spokojenost se životem, nejvíce obézních, kuřáků i alergiků, nejvyšší konzumace tuků i alkoholu, nejvíce subjektivních potíží, nejhůře hodnocené životní prostředí a bezpečí v bydlišti.
Nejlépe se lidem žilo v Havlíčkově Brodě.

Proč se někde umírá na nádory více a jinde méně, lékaři moc nevědí. Existují teorie o nebezpečném radonu, ale tím nelze vysvětlit vše. Na Moravě se na rakovinu celkově umírá méně než v Čechách. To může souviset se způsobem stravování: Moravané více pijí víno, o jehož blahodárných účincích se hodně mluví.

"Je ale těžké vysvětlit příčiny. Byly by to jen dohady," upozorňuje regionální správce Národního onkologického registru František Beška z Ostravy.

I tak se podle něho dají vysledovat některé zajímavé souvislosti. Například na Olomoucku je v porovnání s Ostravskem víc kožních nádorů. Jedno z vysvětlení je, že na Hané je víc slunečných dnů. "Ostravsko je severněji, a pak se sem smogem možná neprodere tolik slunečních paprsků," míní Beška.

Srdeční choroby zase nejsou typické pro jednu část republiky, jdou napříč středními Čechami, Ústeckem, Zlínskem. "Patrně se tu odrážejí sociální a zdravotní podmínky i životní styl," říká docentka Rychtaříková.

Stres sice srdcím nevadí tolik, jak se všeobecně předpokládá, ale pohoda jim také prospívá.
"Krásně je to vidět na jižní Moravě a na vesničkách okolo Brněnska.

Lidé tu, místo aby kouřili, pijí víno, žijí klidně. A ono jim to svědčí," míní člen České kardiologické společnosti Petr Němec.

Je však ještě jedna podstatná věc: věk. Lidé, kteří žijí dlouho, totiž nakonec často zemřou právě na selhání srdce. Neznamená to přitom, že žili ve špatném prostředí. "Tomu zřejmě odpovídá vyšší výskyt infarktů na Vysočině či v okolí moravského Slovácka, kde žije mnoho starších lidí.

Díky tomu, že se ve zdraví dožívají úctyhodného stáří, umírají ve chvíli, kdy se srdíčko zastaví," vysvětluje si statistiku lékař.

Životní prostředí - tedy klima a kvalita ovzduší - nejvíce ovlivňuje úmrtnost na nemoci dýchacích cest.

Nejhůře se lidem dýchá na Ostravsku, v Karlovarském a Ústeckém kraji, ale též třeba v Plzni či Pardubicích.

"Jinak ale platí, že životní prostředí ovlivňuje naše zdraví z deseti až dvaceti procent. Vše ostatní je životní styl, genetika. A mnoho věcí, které by vysvětlovaly, proč v jednom okrese je to tak a ve druhém onak, je stále ještě mezi nebem a zemí," uvedla Růžena Kubínová ze Státního zdravotního ústavu.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Z kandidátek do sněmovních voleb bylo vyřazeno nejméně deset jmen

Z kandidátek do sněmovních voleb bylo dodatečně vyřazeno nejméně deset jmen. Tři kandidáti byli podle dostupných informací vyškrtnuti ve středních Čechách,...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

První den prezidenta Miloše Zemana v západních Čechách. Návštěva plzeňského...
Část zastupitelů kraje Zemana v Plzni nepřivítala. Rada ho kárala za Krym

Někteří zastupitelé Plzeňského kraje se při slavnostním zahájení návštěvy na krajském úřadě odmítli setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Podle nich svými...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.