Letci: Na převod pozemků máme nárok
„Aeroklub užívá letiště přes padesát let na základě smluv o bezplatném trvalém užívání uzavřené mezi klubem a státem. Podle zákona vydaného v roce 2000 jsme ho jako provozovatelé mohli získat od státu převodem do svého vlastnictví. Vloni v červenci byl ale vydán zákon, který tuto možnost zrušil a zavedl institut výpůjčky s tím, že do konce roku 2003 musí být situace převodu vyřešena. Týká se to ale pouze vztahu mezi vypůjčovatelem a státem. Pokud se to nepodaří, výpůjčka bez náhrady zaniká a stát může pozemek prodat,“ vysvětluje jeden z členů skutečského Aeroklubu právník František Hanák. S podobným problémem se potýkají nejen aerokluby, ale i třeba provozovatelé některých sportovišť.
Skutečští letci se proto pustili do jednání s tím, že podle usnesení vlády k zmiňovanému zákonu, stanoviska senátu, ale i prezidentské kanceláře, mají na převod v rámci principu veřejného zájmu nárok. To znamená, že stát nemůže pozemky jinak efektivně využít. Předpoklad k převodu na aeroklub je dán nejen zákonem, ale i charakterem území, které například kvůli drenážím již není možno využívat pro zemědělskou výrobu. Letištní plocha ve Skutči má navíc statut veřejného vnitrostátního letiště, které zřídil a udržuje Aeroklub Skuteč. Jeho výhodou jsou dvě specifické dráhy situované do kříže, jež umožňují přistávání za každého směru větru.
Město: Předání letiště je proti principům morálky
Aeroklub začal na základě právního rozboru jednat s okresním úřadem v Chrudimi, který připravil materiály pro smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí schvalovanou ministerstvem financí. Pro dokladování veřejného zájmu požádal aeroklub i o stanovisko skutečské radnice, která ale s převodem na letecký klub nesouhlasí. Město podmiňovalo svůj souhlas k bezúplatnému převodu tím, že získá předkupní právo na jeho pozemky. Na to ale neexistuje žádný právní podklad.
„Město Skuteč je jednoznačně přesvědčeno, že jakékoliv získání majetku státu zdarma do soukromých rukou jen na základě výpůjčky nebo trvalého užívání, je nepřijatelné a v rozporu s všeobecnými principy morálky. Dále jsme přesvědčeni, že jedině město jakožto veřejnoprávní instituce může zachovat veřejnoprávní statut letiště a rovný přístup všem leteckým společnostem,“ zdůvodnili žádost města v dopise přednostovi chrudimského okresního úřadu starosta Pavel Novotný a místostarosta Pavel Bezděk. Radní se obávají, že aeroklub zdarma získaný pozemek po čase rozprodá. Navrhovali proto, že když Skuteč pozemky získá, nabídne je klubu k dlouhodobému pronájmu, i třeba za symbolickou cenu.
Svou žádost ale město podalo letos 17. ledna, tři dny po tom, co okres podepsal na doporučení ministerstva financí s aeroklubem smlouvu o převodu nemovitostí. Její podpis se konal i bez podpory radnice. Smlouva městem napadené případné rozprodání majetku řeší velmi precizní garancí.
„Kdybychom chtěli případě i kousek z těch 52 hektarů prodat třeba na výstavbu hangáru, museli bychom zaplatit státu hodnotu stanovenou ve znaleckém posudku. Ten je přibližně 37 korun za metr čtvereční. V momentě, kdyby třeba aeroklub zanikl a s ním i možnost provozování letiště, které je jeho existencí podmíněno, klesala by cena pozemku zhruba o třicet korun za metr. Stát by ale požadoval plnou cenu podle posudku,“ vysvětluje princip garance Hanák.
I když je případný převod pozemku stále v rozhodovacím řízení na ministerstvu financí, které může rozhodnout podle svého uvážení, přednosta okresního úřadu Jan Řezníček trvá na platnosti smlouvy podepsané začátkem ledna.
„Okresní úřad se již v otázce převodu letiště jasně rozhodl při podepsání smlouvy a za současných právních předpisů může o něm definitivně rozhodnout až ministerstvo financí. My nemáme potřebu zpochybňovat úmysl aeroklubu, který letiště dlouhodobě spravuje. O pozemky mělo zájem i město, ale to neznamená, že má stejné možnosti na jejich získání jako aeroklub. Ten měl plochu v trvalém užívání, což mu dává výhodu,“ tvrdí Řezníček.
Podotýká ale, že ministerstvo převod schválit ve výsledku nemusí. Na tento převod se totiž nevztahuje řízení z hlediska klasického správního řízení. Jde prý o velmi specifický proces plně v kompetenci ministerstva
