Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Údaje o dárcích spermií se budou evidovat 80 let, navrhují poslanci

  0:29aktualizováno  0:29
Tomu, kdo daruje spermie či vajíčka, by mohl po letech zaklepat na dveře biologický potomek, o kterém nevěděl. Skupina poslanců totiž navrhuje zrušit anonymní dárcovství. Údaje o dárci by se evidovaly 80 let a dítě by mělo právo znát jeho jméno i adresu.
Umělé oplodnění. Ilustrační fotografie.

Umělé oplodnění. Ilustrační fotografie. | foto: Profimedia.cz

Je to pravděpodobnost jedna ku milionu, a to ještě jen teoretická: že by se kvůli anonymnímu dárcovství spermií a vajíček v Česku později sblížili dva biologicky příbuzní lidé, například sourozenci, aniž by o svém příbuzenství věděli.

Přesto je právě tato varianta hlavním důvodem novely zákona, kterou se má ještě na této schůzi zabývat Sněmovna a která ruší anonymitu dárců. Návrh předložila skupina šesti poslanců z různých stran.

Není to poprvé - tehdy ještě trojice navrhovatelů se snažila stejný zákon prosadit už před třemi lety. Teď se o to pokouší znovu a ke spolupráci získali další tři politiky. „Chceme zabránit incestu,“ vysvětloval to Marek Benda z ODS, jeden z hlavních autorů návrhu.

Spermie i vajíčka od dárců by nově měly mít cosi jako rodný list: kdo je daroval, kde a kolikrát byly zárodečné buňky použity - nanejvýš by to nově bylo možné osmkrát. Veškeré údaje včetně trvalého bydliště dárce by se evidovaly dlouhých osmdesát let. A dítě počaté při umělém oplodnění by mělo po dovršení dospělosti právo zjistit, kdo je jeho biologickým rodičem. Díky evidenci jeho trvalé adresy by jej také snadno vyhledalo.

Konec dárcovství?

Mnohé lékaře návrh děsí. Varují, že by se radikálně snížil počet dárců. Dnes je motivuje právě anonymita.

„Je to celé smutný nesmysl. Způsobí to jen rodinné tragédie. Ne všichni rodiče se chtějí potomkovi chlubit, že byli neplodní a počali ho jen díky jinému dárci. A také tím zanikne celý dárcovský program a Češi budou muset jezdit za umělým oplodněním do zahraničí - tak, jako k nám nyní jezdí rodiče z těch několika států, kde podobná pravidla platí,“ říká Tonko Mardešic z kliniky Pronatal.

Neplodné páry, které by se kvůli zmíněné evidenci vydávaly na kliniky do zahraničí, by rodičovství mimo jiné stálo mnohonásobně víc peněz.

„V Česku je velké množství lidí, kteří potřebují léčbu darovanými vajíčky nebo spermiemi a mají k tomu vážné důvody - například v minulosti podstoupili onkologickou léčbu nebo mají genetické vady a dítě z vlastních vajíček nebo spermií mít nemohou. Darování je pro ně jedinou možností, jak je mít,“ upozorňuje Jan Štelcl, primář brněnského institutu reprodukční medicíny Unica.

„Od zahraničních kolegů, kde dárcovství není anonymní, víme, že je problém sehnat dárce a pacienti musí čekat celé roky. Což by hrozilo i u nás, pokud by tento zákon byl přijat,“ dodává.

Šéfův byznys

„Ano, v první fázi může poklesnout počet dárců. Ale nemyslím si, že by každý člověk, který byl počat technikou umělé reprodukce, zjišťoval svého biologického rodiče,“ hájí návrh lidovecký poslanec a lékař Vít Kaňkovský, jeden ze šestice podepsaných.

I on sám se prý zamýšlí nad tím, zda by kvůli novince nepřibylo zničených vztahů v rodinách, protože existuje hodně rodičů, kteří nechtějí potomkovi říct, že byl počat ze zkumavky. Podle Kaňkovského však převažuje argument, že dítě takto počaté má právo znát svůj původ. A to i ze zdravotních důvodů - jsou případy, kdy se na rozvoji konkrétních nemocí podílí genetická zátěž, i proto lékaři často zkoumají rodinnou anamnézu.

Za pozornost stojí, že pod novelou, která by podle lékařů prakticky zničila byznys s umělým oplodněním, je nově podepsán i poslanec hnutí ANO Martin Komárek. Šéf hnutí Andrej Babiš totiž právě do tohoto byznysu před několika měsíci vstoupil díky akvizicím několika úspěšných klinik umělého oplodnění. Komárka se však MF DNES nepodařilo kontaktovat, aby se k tématu vyjádřil.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.