Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Karibské ostrovy chtějí po Evropě odškodnění za 400 let otroctví

  20:02aktualizováno  20:02
Čtrnáct karibských zemí se hodlá soudit kvůli 400 letům v područí evropských kolonizátorů. Oznámily to na Valném shromáždění OSN. Skupina, jež chce finanční odškodnění od Velké Británie, Francie a Nizozemska, si najala právníky, kteří nedávno pomohli Keňanům soudícím se kvůli povstání Mau Mau v 50. letech.

Karibské ostrovy žádají odškodnění za 400 let otroctví (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

"Strašlivé dědictví těchto zločinů proti lidskosti by mělo být urovnáno ve prospěch karibské společnosti a našeho lidu. Evropské národy s námi musejí spolupracovat na vyrovnání," prohlásil Ralph Gonsalves, premiér ostrovů Svatého Vincenta a Grenadin, v newyorském sídle OSN během zasedání Valného shromáždění.

Gonsalves je vůdčí osobností iniciativy čtrnácti karibských států, které se rozhodly společně zažalovat své někdejší kolonizátory. Karibské země, které se sdružují v mezistátní organizaci na podporu ekonomického rozvoje, tzv. Caricom, už začátkem roku oslovily britskou právní společnost Leigh Day, aby případ vedla.

Pravníci z Leigh Day jsou úspěšní. V červnu vysoudili finanční kompenzace pro Keňany, které mučili Britové během během  povstání Mau Mau v letech 1952 až 1960. Spojené království muselo vyplatit více než pěti tisícům lidí celkem 20 milionů liber. (více o odškodnění pro obyvatele Keni zde)

"Naši předkové nedostali nic"

Kolik požaduje skupina karibských států zatím není jasné. Je však zřejmé, že půjde o stovky miliard eur, napsal bruselský server EUObserver.com. Caricom se zaměřil na trojici někdejších otrokářských velmocí: Velkou Británii, Francii a Nizozemsko. Některé státy jako třeba Jamajka nebo Antigua a Barbuda se už dříve soudily samy, leč neúspěšně. Věří, že ve skupině by mohly uspět.

"Naši předkové nedostali nic. Pustili je na svobodu a řekli: tak a teď se rozvíjejte," stěžovala si Verene Sheperdová, předsedkyně jamajské národní komise pro odškodnění. Když Britové v roce 1834 na Jamajce zakázali obchodování s otroky, odškodnění naopak dostali britští osadníci. Sheperdová uvádí, že Londýn jim tehdy vyplatil částku, která by dnes činila přibližně 240 miliard liber.

Velká Británie před šesti lety, při připomínce dvoustého výročí britského zákazu obchodování s otroky, ústy tehdejšího premiéra Tonyho Blaira litovala  "nesnesitelného utrpení", které království napáchalo v koloniální éře. O finančním odškodnění však tehdy nepadlo ani slovo, připomněl evropský portál.

Také Francie si v minulosti sypala popel na hlavu kvůli svým počinům na Haiti, bývalé francouzské državě. Někdejší prezident Nicolas Sarkozy hovořil o "těžkých ranách kolonialismu". Na otázku vyrovnání však odpověděl, že Paříž zrušila haitský dluh ve výši 56 milionů eur a po tragickém zemětřesení v roce 2010 do země poslala pomoc za 40 milionů eur.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.