Vědci nainstalovali 420 skrytých kamer v rezervacích rozesetých po sedmi zemích v Africe, Asii a Jižní Americe. Konkrétně tak monitorovali obyvatele džunglí v Brazílii, Kostarice, Indonésii, Laosu, Surinamu, Tanzanii a Ugandě.
Fotoaparáty ukryli většinou na stromy a upravili je automatickou spouští a zařízením, které reagovalo na teplo a pohyb. Když se k aparátu přiblížilo zvíře nebo i člověk, přístroj je vyfotil. Zachytil je i v noci.
V letech 2008 až 2010 díky tomu vědci zachytili život a naprosto přirozené a nikým nerušené chování 105 druhů zvířat. Získali 52 tisíc snímků mimo jiné horských goril, pum, mravenečníků a dokonce i turistů nebo pytláků, píše na svém webu organizace Conservation International, která zároveň vybrané fotografie zveřejnila.
Záběry ukrytých fotoaparátů    |
"Studovat tato zvířata je složité, žijí v odlehlých oblastech, některá jsou těžko zachytitelná a vzácná," přiblížil vedoucí skupiny vědců Jorge Ahumada. "Tohle je zachytilo v okamžiku, když dělaly to, co přirozeně dělají," dodal.
Času už moc není
Cílem vědců bylo ale hlavně přesněji a v globálním rozsahu zdokumentovat populaci savců a dostupnost jejich potravy. "Výsledky zkoumání jsou důležité vzhledem k tomu, že potvrzují, co jsme se domnívali: destrukce míst jejich výskytu pomalu ale jistě ničí rozmanitost savců na naší planetě," vysvětlil Ahumada.
Mimo jiné dodal, že někteří savci jsou na ztrátu přirozeného prostředí více citliví. "Nejdříve mizí savci živící se hmyzem - například mravenečníci, pásovci a někteří primáti. Zatímco ostatní skupiny, jako třeba býložravci, vypadají, že jsou vůči tomu odolnější," podotkl.
Biologové ve své zprávě nakonec varovali, že času na záchranu diverzity savců na zemi už moc nezbývá. Největší ztráty zvířat podle nich hrozí v Africe a na amerických kontinentech. Roli v tom hraje především neúměrný lov, přeměna původního prostředí v zemědělskou půdu a klimatické změny.
Unikátní projekt ale se zveřejněním závěrečné zprávy neskončil, naopak vědci od roku 2010 umístili fotoaparáty na nová místa a monitorovat budou moci díky nim 17 oblastí, mimo jiné v Panamě, Ekvádoru, Peru, Madagaskaru, Kongu, Kamerunu, Malajsii či Indii.
