"Pokud bychom to neudělali, hrozily by státu výrazné hospodářské škody," řekl po mimořádném jednání vlády premiér a předseda ODS Petr Nečas. Vláda kvůli tomu stáhne všechny již jednou předložené zákony a předloží je znovu se žádostí o legislativní nouzi.
Sněmovna by pak všechny zákony schválila od 1. do 5. listopadu a za pár dní by je měl na stole Senát. I když v něm má po senátních volbách ČSSD převahu, mandát končících senátorů končí až 13. listopadu, teoreticky by tedy zákony mohl schválit Senát ještě ve "starém" složení, kdy má převahu pravice.
Sobotka zaskočil koalici. Její plán jednat o zákonech do noci nevyšel
Rozhodnutí vlády předcházela marná snaha koalice projednat všechny úsporné zákony během úterý na schůzi Sněmovny. Dokud vše neprojednáme, ze Sněmovny neodejdeme, slíbila si dokonce vládní koalice.
Plán změnit první povolební jednání Sněmovny v "noční dýchánek", na kterém projdou všechny vládní škrty, ale zkrachoval. Jednoduchou taktikou ho rozbil šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Vzal si pauzu do konce jednacího dne, ještě než koalice odhlasovala možnost jednat v noci.
Ze všech zákonů, které mají vládě pomoci snížit schodek rozpočtu na příští rok na 135 miliard korun, tak Sněmovna stihla v prvním čtení schválit jen omezení státní podpory stavebního spoření.
"Je evidentní, že opozice je připravena blokovat dlouhými projevy jakékoli přijímání zákonů," zlobil se šéf poslanců ODS Petr Tluchoř. Ve Sněmovně to hučelo jako ve včelím úlu, ale koalice nemohla nic dělat.
Vláda chce například snížit slevu na dani z příjmu o 1 200 korun ročně, příspěvky státu politickým stranám, zrušit sociální příspěvek či omezit porodné jen pro rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima.
Navržené úspory- snížení státní podpory stavebního spoření na polovinu - snížení slevy na dani z příjmu o sto korun měsíčně (pro příští rok) - snížení příspěvku politickým stranám za získané mandáty o pět procent - zrušení sociálního příspěvku - porodné vyplácet jen rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima a jen za první dítě - snížení příspěvku v bezmocnosti u první kategorie na 800 korun - zdanění náhrad politiků, zdanění příjmu prezidenta a platu pro exprezidenta - snížení sumy na mzdy zaměstnanců veřejné sféry o 10 procent |
"Věříme, že jsme schopni to během večera projednat," říkal ještě brzy odpoledne optimisticky Tluchoř. Jeho návrh, aby se Sněmovna úspornými zákony zabývala přednostně, prošel krátce po druhé naprosto hladce.
Vládní koalice dokonce vymyslela i taktiku, která by jí měla pomoci prosadit schválení balíku zákonů do konce roku, i když Senát o víkendu zoranžověl.
Jenže pak se vše zadrhlo. Levice nejprve ohlásila veto, aby mohly být zákony schváleny již v úterý. Vládní poslanci proto navrhli jejich urychlené projednání ve výborech - do 15 dnů.
Ani s tím sociální demokraté a komunisté nevyslovili souhlas. Dva poslanecké kluby mohou zrychlené projednávání zákonů vetovat.
Vláda pospíchá, aby úsporné zákony začaly platit již letos
Vláda, která má ve Sněmovně 118 hlasů, se snaží schválit úsporné zákony do konce roku. Pokud by se to nepovedlo, zvýšil by se podle ministra financí Miroslava Kalouska schodek rozpočtu na příští rok o miliardy korun.
Nečas se zatím k možnosti požádat o legislativní nouzi vyjadřoval zdrženlivě, ale pro byli hned od začátku ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, tak Věci veřejné.
Kromě omezení státní podpory stavebního spoření či snížení příspěvku politickým stranám o pět procent chce vláda šetřit třeba tím, že na porodné budou mít nárok jen rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima, a to pouze na první dítě. Lidem, kteří pobírají příspěvek na bezmocnost a jsou zařazeni do prvního stupně závislosti, klesne příspěvek od státu z 2 000 korun na 800 korun měsíčně.
Na úsporných zákonech, které připravila vláda, stojí navržený státní rozpočet na příští rok se schodkem 135 miliard korun. Ten začne Sněmovna schvalovat ve středu.
