Upálení vietnamského buddhistického mnicha na ulici v Saigonu (11. června 1963)

Upálení vietnamského buddhistického mnicha na ulici v Saigonu (11. června 1963) | foto: Malcolm Browne

Škrtl sirkou a upálil se. Vietnamským buddhistům zažehl naději

  • 72
Bezmála půl století uplynulo od chvíle, kdy na rušné ulici v jihovietnamském Saigonu škrtl buddhistický mnich sirkou a nechal ji sklouznout do svého klína. Snímky hořícího muže protestujícího proti diskriminaci buddhistů záhy obletěly svět. Na ulici byl tehdy totiž i fotoreportér agentury AP Malcolm Browne.

SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

V předvečer 11. června 1963 usedl šestašedesátiletý buddhistický mnich Thích Quang Duc do pozice lotosového květu k pravidelné modlitbě.


Tehdy už dobře věděl, že se ten večer naposledy zahledí do zapadajícího slunce nad Saigonem v Jižním Vietnamu. Vietnamský mnich se totiž následujícího dne chystal umřít.

Thích Quang Duc se narodil koncem 19. století jako Lâm Van Túc v provincii Khan Hoa a k buddhismu ho přivedl strýc, když mu bylo sedm. Od té doby už uplynulo mnoho roků a z Thích Quang Duca se stal významný spirituální vůdce, který proslul zakládáním klášterů a vedením kongregace vietnamských buddhistických mnichů v Saigonu.

V šedesátých letech už ale žádnou funkci nevykonával, žil v ústraní a věnoval se pouze studiu náboženských textů. Teď ale cítil, že je třeba, aby svým prostřednictvím upozornil na bezpráví, kterým trpěli vyznavači buddhistické víry v nedávno zřízeném Jižním Vietnamu.

Vietnamský prezident Ngo Dinh Diem.

Zemi už takřka osm let ovládal člen vietnamské katolické menšiny Ngo Dinh Diem, jenž kdysi sám usiloval o řeholnické roucho. Nakonec ale vystudoval francouzskou školu pro vietnamské úředníky a vstoupil do politiky. Po odchodu francouzských kolonizátorů a rozdělení Vietnamu na sever a jih se v roce 1955 stal prvním prezidentem Jižního Vietnamu, jejž podporovaly USA.

Podle odhadů ve státě vyznávalo buddhismus 70 až 90 procent lidí, to ale neměnilo nic na tom, že aktivní buddhisté byli perzekvováni. Režim je většinou označil nálepkou komunistických štváčů, takže často skončili v žaláři. Naopak v úřadech i v armádě získávali dobré postavení pouze křesťané, mnoho lidí proto záměrně konvertovalo ke katolické víře.

VIETNAM

V 19. století o oblast usilovali Francouzi, v roce 1884 z ní vytvořili svou kolonii. Jejich nadvláda skončila až s 2. světovou válkou, kdy Vietnam okupovali Japonci. Po válce vyhlásil Vietnam nezávislost. Brzy se tam ale vrátili Francouzi, kteří odešli až po prohrané bitvě u Đien Biên Phú v roce 1954.

O necelý rok později byla v Ženevě uzavřena mírová dohoda, která oblast rozdělila na komunistickým předákem Ho Či Minem ovládaný sever a jih s Ngo Dinh Diem v čele. Ten podporovaly USA.

Mezi oběma státy brzy vypukla válka, která skončila až v roce 1975, kdy se jih podrobil severu a vznikla Socialistická republika Vietnam.

Vyvěšení vlajky stálo devět mnichů život

Tvrdé postupy proti buddhistům vyvrcholily koncem května 1963, kdy někteří chtěli oslavit jeden z nejvýznamnějších buddhistických svátků Vesak (oslavu zrození Gautamy Buddhy) vyvěšením náboženských vlajek na pagody. Devět mnichů tehdy tuto "provokaci proti režimu" zaplatilo svým životem.

V červnu proto buddhisté v čele s Thích Quang Ducem poslali zvláštní zprávu většině amerických zpravodajů, kteří v Jižním Vietnamu působili. Novináře vyzvali, aby 11. června přišli na křižovatku mezi bulvárem Phan Dinh Phung a ulicí Le Van Duyet v metropoli Saigon.

Něco se tam stane, psalo se v dopise, který celá řada redaktorů přešla téměř bez povšimnutí. Spory mezi buddhistickými mnichy a režimem byly na denním pořádku, nikoho už příliš nevzrušovaly. K rušné křižovatce tak nakonec dorazila jen hrstka novinářů, kteří přešlapovali na místě a přemýšleli, zda čekáním zbytečně nemarní čas.

Pak ovšem nastala scéna, která se všem vryla nesmazatelně do paměti. Na místo pomalu přijel modrý sedan značky Austin, v němž seděl Thích Quang Duc. Doprovázelo ho velké množství lidí. Starý muž vystoupil z vozu a zamířil doprostřed frekventované ulice. Jeden z mnichů položil na zem žlutou podušku a Thích Quang Duc na ni usedl bez jediného slova.

Jiný mnich vytáhl z kufru auta kanystr z benzinem a sedícího muže polil. Ten začal monotónně opakovat slova modlitby. Mladý mnich se vzdálil k ostatním, kteří kolem Thích Quang Duca vytvořili kruh. Zpovzdálí také přihlížel americký fotograf Malcolm Browne, kterému záhy došlo, k čemu se na saigonské křižovatce schyluje. Avšak stejně jako ostatní, i on zůstal stát na místě jako přikovaný.

Obraz živé pochodně se stal symbolem utrpení

Thích Quang Duc se náhle pohnul, ze záhybu roucha vytáhl sirky a jednou škrtl. Ruku pak volně spustil do klína a během několika vteřin vzplanul. Lidé, kteří jeho počínání viděli, později uvedli, že se ani nepohnul, a dokud mu kouř nevnikl do plic, stále se modlil.

Šokovaný Browne okamžitě několikrát stiskl spoušť a fotografie klidně sedícího muže, živé pochodně, záhy obletěly celý svět. Všude vyvolaly poprask, především v Americe, která do té doby režim autoritářského a silně prokatolického prezidenta podporovala. Obrázek se stal symbolem utrpení buddhistů ve Vietnamu a Ducovo počínání v následujících týdnech inspirovalo mnoho dalších mnichů.

Prezident Diem musel svým americkým spojencům slíbit, že v zemi zavede reformy a přestane stíhat lidi jiné než katolické víry. K provádění reforem se však stavěl laxně, nebylo proto divu, že hořícího mnicha nepřežil o mnoho déle. Za necelý půlrok zemřel při atentátu.

válečný zpravodaj Malcolm BROWNE

Fotograf Malcolm Browne.

Rodák z New York City přišel na svět v roce 1933, jeho matka byla kvakerka (náboženské hnutí původem z Anglie, které se v 17. století rozšířilo v Americe). Na vysoké škole v Pensylvánii vystudoval chemii.

Zpravodajskou kariéru odstartoval v 50. letech za války v Koreji, později pracoval v Indočíně. Psal a fotil hlavně pro AP. Ve službách této agentury byl i v 60.letech ve Vietnamu, kde vyfotil snímek hořícího mnicha. Ten mu vynesl Pulitzerovu cenu.

Browne měl široký záběr. V 70. letech začal pracovat pro zpravodajskou televizní stanici ABC, to ho ale příliš neuspokojovalo. Stal se proto fotografem v prestižním deníku The New York Times. Jedna z posledních velkých zpravodajských cest tohoto válečného reportéra byla v roce 1991 do Perského zálivu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Slavné fotografie

Video