Předvolební projev Zdeňka Škromacha
Vážené přítelkyně, vážení přátelé.
Dovolím si říct něco o tom, jak bych si představoval, že by sociální demokracie v rámci svého volebního působení a více než sedmiletého působení v rámci vládní odpovědnosti měla pokračovat tak, aby dosáhla volebního úspěchu i ve volbách v roce 2006 a v komunálních volbách v roce 2006, protože to považuji za základ úspěchu pro všechny další volby. Dovolil jsem si vám předložit desatero politického vítězství. Nechci a nebudu předčítat jednotlivé body, ale chci velmi krátce pohovořit o tom, jak si představuji to, aby sociální demokracie dosáhla svého vítězství. Myslím si, že ten základ je nezbytné směřovat dovnitř strany. Je potřeba, aby skončily dlouholeté souboje, které jsou vedeny, a mnohdy o místa na kandidátkách.
Vážené přítelkyně a přátelé, já nabízím sociální demokracii svoji službu. A vy ji máte právo přijmout nebo odmítnout. Pro mě se tím nic nezmění. Já zůstávám sociálním demokratem a budu pro sociální demokracii pracovat na všech postech. Myslím si, že jste měli možnost se s tím seznámit i v minulosti, a vždy jsem hájil politiku sociální demokracie. Na druhé straně je potřeba sociální demokracii otevřít, otevřít tak, aby bylo do budoucna nutné zabránit dalším možnostem, kdy se domluví úzké skupiny, které nakonec prosadí kandidáty, kteří možná jsou kamarády s těmi, kdo je podpoří, ale zdaleka to nejsou lidé, kteří jsou volitelní občany této země. Sociální demokracie musí být stranou otevřenou, stranou práce, stranou, která bude uvnitř vést dialog, uvnitř se možná i pohádáme, ale navenek budeme vystupovat jako strana, která je jednotná. A věřím, že i z tohoto sjezdu vyjdeme jako strana sjednocená, jako strana, která je schopná spolupracovat. Proto taky nabízím všem společnou práci, nabízím práci i těm, kteří tady dnes, včera, v předchozích dnech, včetně Petry Buzkové a dalších, osočovali Škromacha ze spolupráce s komunisty a podobně, mnohdy mě to docela irituje od lidí, kteří byli významnými funkcionáři komunistické strany. Každopádně chci říci, že moje představa je základní a zásadní. Sociální demokracie se musí politicky vyhranit vůči ODS jako jasnému programovému protivníku. Sociální demokracie má své historické poslání v tom, aby neuvolňovala prostor komunistům a potom, v zájmu jakési protikomunistické koalice poté, co vyhrají komunisté nebo uspějí v příštích volbách, se nechala obejmout v náručí té ODS, o níž jsme tady hovořili. Sociální demokracie nesmí tento prostor vyklidit, a já nebudu hovořit o levicovosti. Naší povinností, historickou povinností, je vyrovnat se s problémem komunistů, a to tím, že je dokážeme z politického spektra vytlačit, nikoliv že jim uhneme a vytvoříme prostor. Já osobně si nemyslím, že Kalouska porazíme tím, že potvrdíme Standu Grosse ve všech funkcích. To si myslím, že právě nahrává komunistům a těm, kteří si nepřejí úspěch sociální demokracie. Já jsem nabídl řešení, které je řešením českým, řešením sociálně demokratickým a řešením úspěšným. Já jsem nabídl možnost oddělit funkci předsedy strany a předsedy vlády. Myslím si, že v této chvíli by to byl nejsilnější krok sociální demokracie k tomu, abychom mohli dotáhnout tuto vládu do konce, a já říkám, že tuto vládu za účasti sociální demokracie jednoznačně jako předseda budu podporovat, jsem schopen komunikovat se všemi předsedy politických stran, které působí v Poslanecké sněmovně. Jsem schopen jednat tak, abychom dokázali tuto vládu udržet, včetně předsedy Stanislava Grosse. Ovšem tím, že Standa Gross se rozhodl kandidovat, pak samozřejmě je to jeho svobodné rozhodnutí. Je škoda, že nemůžeme využít toho efektu, který vedl k tomu, jsme se z 20 % dostali až na 32 % při minulých volbách, kdy Miloš Zeman s Vladimírem Špidlou si rozdělili tyto dvě pozice a dokázali stranu dovést k volebnímu úspěchu. Mě mrzí, že jsme nenašli vůli, abychom to dokázali i my v tuto chvíli, ale přesto nemohu ustoupit ze své pozice. Mám svoji vizi, tu vizi jsem tady už v podstatě přednesl a nebudu ji opakovat. Na druhé straně, přátelé a přítelkyně, představme si budoucí volby. Budoucí volby, a vy máte možnost i teď, v tuto chvíli, si rozhodnout o tom, kdo povede stranu do těchto voleb, které by měly být úspěchem sociální demokracie. Buď to bude Standa Gross, nebo Škromach, nebo někdo jiný, koho si zvolíte možná v další volbě. Ale rozhodujte s tím vědomím, že není možné, abychom si budoucího lídra pro volby najali od nějaké reklamní agentury. Stranu do voleb musí vést předseda strany. A toho musíme prodat a ten musí umět prodat také úspěchy sociální demokracie. Možná to bude znít neupřímně, ale já to myslím naprosto upřímně, chtěl bych v tuto chvíli poděkovat své ženě, která je tady přítomna jako delegátka. Chtěl bych jí poděkovat za podporu, kterou mi v mém nelehkém úsilí vždy poskytuje, a já jsem váhal, zda mám jít do tohoto souboje. Je pohodlné zůstat na druhé pozici. Je pohodlné se nechat vést. Ale věřte, vážené přítelkyně a přátelé, je doba, kdy je potřeba se postavit. Máme svoji odpovědnost, a to nejenom vůči svým členům, vůči svým funkcionářům, máme svoji zodpovědnost vůči voličům, vůči občanům této země. A jestliže sociální demokracie nebude úspěšnou stranou, pak samozřejmě nebudeme moci prosazovat ani náš program. Co nám bude dobré, že budeme mít sebelepší funkcionáře, když budeme mít sebelepší program, sebelepší materiály, když volební výsledky budou takové, že je nedokážeme prosadit. Možná, že tady zazněly různé kuloárové informace o tom, jak to dopadne, když nezvolíme toho či onoho, jak ta vláda padne apod. Já si dovedu představit, jak předseda Škromach podporuje premiéra Grosse. Já si neumím představit, jak předseda Gross podporuje premiéra Grosse.
Vážené přítelkyně a přátelé, já nechci dlouho hovořit, nakonec vy o mně víte hodně. Ale každopádně, když jsem přijímal tuto nominaci, bylo to v dobách, kdy ještě situace byla výrazně jiná, a mně trošku vadí, že se to dostalo do osobní polohy. Já jsem to vnímal spíše jako otázku právě programového smiřování, a můžeme tomu říkat levicová či pravicová. Každopádně jde o to, zda sociální demokracie bude schopna do budoucnosti prosazovat svůj program. Proto je nezbytné, abychom vytvořili prostor pro to, abychom rozhodovali v členské základně, musí mít členská základna a funkcionáři v terénu, kteří pracují poctivě pro sociální demokracii, daleko větší prostor. Sociální demokracie se musí stát stranou lidí, kteří budou spolu komunikovat, kteří se budou navzájem podporovat. A já říkám, jsem připraven na to, abych začal stranu sjednocovat, abychom našli společnou řeč. Protože jinak nám nebudou rozumět ti ostatní. Je potřeba začít hovořit o tom, abychom byli o problémech lidí, obyčejných lidí, kteří nás volí... My musíme zapomenout na ty naše vnitřní spory a na to, co tady neustále vedeme. Kuloárové diskuse a domlouvání si funkcí. Jaká to je nominace, když nejsme schopni vyprodukovat takové kandidáty, kteří by uspěli. Není to možná jenom tím, že nehledáme? Že jsme přesvědčeni o tom, že poslanec se má stát známý tím, že je poslancem? Neměl by být každý funkcionář strany, každý poslanec, každý, koho budeme nominovat, známý už v tom předchozím období? Já si myslím, že ano. A pro to musíme udělat maximum. Jsem připraven spolupracovat se všemi, kteří budou ochotni se podílet na úspěchu sociální demokracie. A jsem také připraven nést odpovědnost za neúspěch sociální demokracie. Pokud neuspějeme v příštích volbách, pak se nebudu ptát, zda mi důvěřujete nebo ne, ale z této funkce odstoupím. Protože si myslím, že někdy je potřeba obětovat osobní pozici za úspěch sociální demokracie.
Děkuji za pozornost.
