ODPOVĚDI PAVLA ZEMANA ČTĚTE ZDE
Eurojust usnadňuje justiční spolupráci mezi jednotlivými členskými zeměmi Unie. Státní moc lze totiž vykonávat pouze na určitém teritoriu, které je vymezeno státní hranicí. Přestože vstupem do schengenského prostoru došlo ke zrušení kontrol na pozemních hranicích, nedošlo ke zrušení hranic jako takových.
"Jednotlivé státy zásadně nepřipouští působení cizích orgánů činných v trestním řízení na svém území. Z tohoto pravidla však existují výjimky, jako například činnost společného vyšetřovacího týmu nebo třeba přeshraniční sledování, které jsou rozvíjeny v rámci justiční spolupráce v EU. Ke každé takové výjimce je nicméně důležitý souhlas příslušného orgánu dotčeného státu," vysvětlil Pavel Zeman.
Eurojust sídlí v Haagu. Funguje od roku 2002 . Za tu dobu spolupracoval český zástupce se svými zahraničními kolegy například při zatýkání uprchlého vězně Romana Čabrady či před několika dny při sledování Barbory Škrlové.
"Zatčení pana Čabrady předcházela velice intenzivní spolupráce orgánů činných v trestním řízení v ČR a ve Francii, Europolu a Eurojustu. Výsledkem, mohu-li hodnotit výtečné spolupráce založené zejména na urychleném předávání informací, bylo zatčení pana Čabrady ve Francii, které provedla tamní zásahová jednotka," popisuje jednu z akcí právník.
Zatčení Barbory Škrlové předcházela spolupráce norské a české policie. "Eurojust byl do věci zapojen z důvodu zajištění kontaktu mezi justičními orgány, tedy mezi norskou prokuraturou a českým státním zastupitelstvím a soudem. Eurojust má dohodu o spolupráci s Norskem a díky tomu je k Eurojustu přidělen i norský styčný prokurátor. Úloha Eurojustu byla v tomto případě v tom, aby zprostředkoval kontakt a dohodl, jaký právní základ bude použit k předání paní Škrlové do ČR. Toto vše bylo nutné stihnout v krátkém časovém období," prozradil Zeman.
V uplynulém roce registroval Eurojust jako celek přibližně 1200 případů. ČR přispěla do tohoto objemu 76 případy. "České zastoupení se zabývalo i dalšími věcmi, které nebyly v Eurojustu registrovány pro jejich nižší závažnost. Nejzajímavější jsou pro mě osobně ty případy, které jsou komplikované, vyžadují koordinaci mezi více státy a rychlou reakci. Případ Čabrada byl bezesporu jedním ze zajímavých případů," uvedl Zeman.
Právník Zeman je vůbec prvním zástupcem České republiky u této evropské justiční organizace. Byl nejmladším zástupcem ze všech členských zemí. Získal si důvěru a dnes je respektován stejně jako jeho starší kolegové z jiných států.
"Když jsem přijel do Haagu, bylo mi dvaatřicet. Zástupcům ostatních zemí bylo pětačtyřicet a víc. Zpočátku si mě trochu prověřovali. Nicméně po několika společných případech zjistili, že mám díky své práci na mezinárodním odboru Nejvyššího státního zastupitelství patřičné zkušenosti a že společně dokážeme věci řešit rychle a kvalitně," popisuje své začátky právník.
Kromě právnických znalostí je pro tuto funkci důležitá i jazyková vybavenost. "Výhodou je znalost všech základních jazyků Unie - angličtiny, němčiny a francouzštiny. Denně musím totiž ve všech těchto jazycích komunikovat," dodává Pavel Zeman.
. Kdo je Pavel ZemanNarodil se 18. 11. 1972 v Plzni. Vystudoval Gymnázium Luďka Pika v Plzni, poté právnickou a filozofickou fakultu obor politologie na Univerzitě Karlově v Praze. Po absolutoriu byl jmenován státním zástupcem a působil na Okresním i Krajském státním zastupitelství v Plzni a na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně v jeho mezinárodním odboru. Do Eurojustu byl vyslán po vstupu České republiky do Evropské unie. Je ženatý, hovoří anglicky, francouzsky a německy. |
