Zlomové pro budoucnost Skotska bude setrvání na jednotném evropském trhu.

Zlomové pro budoucnost Skotska bude setrvání na jednotném evropském trhu. | foto: Profimedia.cz

Ošklivá verze Británie a ekonomický šok. Skotsko se připravuje na brexit

  • 144
Ve Skotsku rostou obavy z brexitu, země by podle studií mohla přijít o desetitisíce pracovních míst. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová kritizuje vizi Velké Británie, jakou v projevu minulou středu představila premiérka Theresa Mayová. Nelíbí se jí zejména nálepkování imigrantů.

Mayová před několika dny oznámila, že mechanismus vystoupení z Evropské unie spustí Velká Británie do konce března 2017 (více zde). Brexit se přesune z roviny teorie do jednacích sálů. Politici vyjednají podmínky vystoupení. Jedním z hlavních témat budou ekonomické dopady pro Británii.

Velké obavy z odtržení od EU má i Skotsko. Optimismus mu nepřidávají poslední studie analytiků z Fraser of Allander Institute. Sestavili několik scénářů, které mohou následovat po brexitu a jejich vliv na Skotsko. Nejoptimističtější z nich počítá s takzvaným norským modelem spolupráce s EU, nejhorší je označován jako tvrdý brexit s přetrháním všech vazeb.

Norský scénář by skotský HDP poslal do dvouprocentního propadu během následujících deseti let. Země by přišla o 30 tisíc pracovních míst. Nejhorší projekce hovoří o propadu HDP o pět procent a absenci 80 tisíc pracovních míst (kompletní studii najdete zde).

Profesor Graeme Roy potvrzuje, že dopady na skotskou ekonomiku budou velké. Připomíná však, že zbytek Británie pocítí v případě tvrdší formy brexitu dopady ještě více, píše BBC.

Boj o jednotný trh

Zlomové pro budoucnost Skotska bude setrvání na jednotném evropském trhu. Krátce po referendu první ministryně Skotska Nicola Sturgeonová slíbila, že chce své zemi zajistit přístup k jednotnému trhu.

„Jsem odhodlána, plně odhodlána zachovat vztah a místo Skotska v EU,“ řekla. „Musíme nyní podniknout veškeré potřebné kroky k tomu, abychom zajistili, že vůle skotského lidu ohledně EU bude respektována,“ dodala. Skotsko v referendu hlasovalo pro setrvání v EU (vše o referendu zde).

Proti setrvání na jednotném trhu však hraje středeční projev britské premiérky Theresy Mayové na konferenci Konzervativní strany, v němž představila svou vizi Británie. Mimo jiné slíbila přísnější ochranu hranic i imigrační politiku (více zde). Zachování současných pravidel je však jednou z hlavních podmínek EU pro přístup na jednotný trh.

Nejvíce kontroverze vzbudily plány na „nálepkování“ zahraničních zaměstnanců v britských firmách. Ty by podle návrhu konzervativců musely zveřejňovat počty pracovníků z ciziny. Ministryně vnitra Amber Ruddová vysvětlila, že tím chce vláda motivovat firmy k zaměstnávání Britů. Zákazníci by podle ní měli vědět, kolik cizinců ve firmách pracuje (více zde).

Referendum o samostatnosti

Předsedkyně Skotské národní strany Sturgeonová návrh odmítla. Mayová podle ní představila „ošklivou podobu Británie“, kde jsou lidé hodnoceni za svůj původ místo toho, jak přispívají společnosti. „Skotská vláda nechce být součástí takové vize. Nikdy se na ničem takovém nebudeme podílet,“ prohlásila podle agentury Reuters.

Skotsko kvůli nejisté budoucnosti zvažuje vypsání nového referenda o odtržení od Velké Británie. Sturgeonová hodlá hlasování vypsat v závislosti na vývoji chystaného vyjednávání Londýna o nové podobě vztahů s EU.

„Budeme diskutovat o návrhu zákona o referendu, aby byl připraven k okamžitému přijetí, pokud dospějeme k závěru, že nezávislost je nejlepší cestou, jak ochránit zájmy Skotska,“ vysvětlila. Podle současných průzkumů mají stále mírně navrch zastánci pokračování svazku s Londýnem (co si o brexitu mysleli Skotové a přistěhovalci krátce po referendu čtěte zde).

První ministryně připravila také případnou podporu skotským podnikům po brexitu. Vyhradila na ni fond v objemu 500 milionů liber (16,1 miliardy korun), který má v příštích letech malým a středním podnikům poskytnout záruku financí na investice. Sturgeonová také oznámila, že vláda investuje čtyři miliardy liber (129 miliard korun) do infrastrukturních projektů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video