A místo pomoci ho západní Němci či Rakušané přivedou na schůzku se zástupcem československé ambasády a dávají najevo, že ho stejně vrátí zpátky. Přestože je doma pronásledován z politických důvodů.
Tehdy se nic takového samozřejmě nestalo. Náš stát to však nyní dělá celkem s klidem. Posledním známým případem je neuvěřitelný osud Íránce Alírézy Jadolláhího. Tento mladý muž tvrdí, že si doma odseděl dva roky za protirežimní činnost, a protože mu hrozil další "politický" kriminál, uprchl do Česka.
Avšak naše úřady s ním naložily tak, jak bylo popsáno ve shora uvedeném příkladu. Skoply ho z plotu. Třikrát chyba. Zaprvé: Něco takového zakazuje zákon. Země, v níž uprchlík požádá o ochranu, je odpovědná za jeho bezpečnost, i kdyby úředníci jeho líčení moc nevěřili.
Zadruhé: Je drsné, že jde zrovna o Íránce. V Íránu dosud vládne fundamentalistický režim - tamní situace sice připomíná jakousi váhavou perestrojku, ale stejně jako za Gorbačova se i v Íránu političtí odpůrci stále zavírají.
Zatřetí: Něco takového se ve slušné zemi prostě nedělá. Britové dokonce nedávají českým úřadům seznamy Romů, kteří utekli přes Kanál, byť Česku jde jen o peníze (rodinné dávky atd.), ne o represi.
Říká se, že případ zrazeného Íránce není jediný. Zařídí někdo, aby byl alespoň poslední?
