Čeští romové v Kanadě (září 2008)

Čeští romové v Kanadě (září 2008) | foto: Dan Materna, MAFRA

Skončíte v hotelu nebo pod novinama, popisuje azyl Rom s kanadským pasem

  • 451
Rom Štefan Řáha odešel do Kanady před více než deseti lety. Po necelém roce získal azyl i kanadský pas. Přesto se vrátil. "Stýskalo se mi po rodině," říká. Letos ale pomohl za oceán 27 romským rodinám. Azylové domy fungují jako komfortní hotel, nedisciplinovaní ale přespí pod novinami, líčí zážitky.

Romský aktivista vede občanské sdružení Integrace Novum v Chomutově, které se snaží pomoci Romům v nouzi hledat zaměstnání nebo bydlení. Do Kanady odešel během první první vlny na konci devadesátých let. Sám, rodina zůstala v Česku. "Po roce, kdy jsem si vydělal nějaké peníze, jsem se vrátil," poznamenává.

Štefan Řáha, předseda chomutovského občanského sdružení Integrace NovumLetos se na něho obrátilo hned 27 romských rodin. Chtěly se dostat do Kanady. Radil jim, co si zařídit, na co si dát pozor, co udělat, aby vše proběhlo bez komplikací. Ze zámoří se nakonec vrátila jen jedna rodina. "Měli s sebou dvě děti, šesti a osmileté. Tlumočnice na letišti měla svou práci a neporadila," přibližuje těžkosti rodiny hned na letišti.

Problémy ale měla romská rodina nakonec i v Česku. Neměla se kam vrátit. Muž předtím dal v práci výpověď, místo toho, aby si nechal napsat dovolenou, podotýká Řáha. Žena zase vzala děti ze školy. "Sehnal jsem jim teď podnájem, museli ale dát dohromady nějaké peníze, protože majitel chtěl kauci dvacet tisíc. Muž si už sehnal práci ve skladě," dodává Řáha.

Důležitá byla správná fronta

Romům, kteří ho vyhledali, radil i drobnosti, které ovšem mohly o jejich osudu v Kanadě rozhodnout. Po příletu na torontské letiště se sice lidí, kteří neuměli anglicky nebo francouzsky, ujal tlumočník, ale oni sami se museli zařadit do správné fronty. "Cestující, kteří přiletěli, se dělili na turisty a imigranty. Pokud prošli turistickou částí, už nemohli žádat o azyl," vysvětluje Řáha, na co rodiny upozorňoval. Nešťastníci pak zůstali v prostoru u kufrů, přespávali v hale a čekali na zpáteční let do Prahy, dodává.

Když on sám v roce 1997 dorazil k přijímacímu okénku pro imigranty, sejmuli mu otisky prstů, vyfotografovali ho a po důkladném hodinovém rozhovoru za přítomnosti tlumočníka mu dali do ruky seznam s pětačtyřiceti adresami. "Ti, co neuměli anglicky, nevěděli co s tím, nerozuměli. Zůstali na letišti. Policie si vás nevšímá, když nic neděláte," popisuje Řáha první chvíle na letišti.

V azyláku je lepší dodržovat pravidla, jinak skončíte pod novinami

Z pětačtyřiceti adres azylových domů si člověk mohl vybrat, kde se ubytuje. "Domy jsou v různých městech, Ottawě, Torontu. Češi si většinou vybírali ty polské, protože nám jsou jazykově nejblíž," přibližuje Řáha. "V azylovém domě dostanete průkazku, stravenky na další den. Funguje to skoro jako v hotelu."

Rodiny s dětmi zůstávaly pohromadě, získaly třeba malý byt. "Pokud děti nemáte, rozdělí vás, jste třeba deset mil od sebe."

Děti jsou podle něj na prvním místě. Sociálka na ně dávala příspěvek, po měsíci rodina tehdy dostala pravidelně 220 dolarů na dítě. Dospělý měl kolem pěti set dolarů na měsíc (Kurs se pohybuje okolo 16 korun za kanadský dolar. orientační ceny: litr mléka - 1,40; šálek kávy a kobliha - 2; lístek do kina - 9; zdroj: www.cestynasever.cz, pozn. red.)

Řáha vzpomíná, že režim v azylovém domě byl rozhodně přísnější než v běžném hotelu. Budíček v sedm, pak snídaně. "Do devíti hodin musíte dům opustit, aby tam mohli uklidit. Pak je ve dvanáct oběd," popisuje chod domu Řáha. "Do té doby se buď flákáte po městě, nebo můžete pracovat a také se učit anglicky. Kdo je rozumný, pracuje," myslí si Řáha.

Sám v Kanadě podle svých slov nezahálel. "Dělal jsem šoféra, sbíral jablka, meruňky, vozil pak do skladu. Ráno mě vždycky vyzvedli u hotelu, večer přivezli. Za práci jsem dostával 420 až 460 dolarů," vzpomíná. Kapesné v azylovém domě bylo dvaadvacet dolarů týdně.

Při večeři v sedm hodin dostali žadatelé o azyl v domě stravenky na příští den. V deset, kdy byla večerka, se museli znovu objevit v domě. "Když nepřijdete, skončíte na ulici pod novinama. Když nedodržujete režim, můžete být i vykázaní ze země," přibližuje pravidla azyláků. Samozřejmostí při večerní kontrole bylo, že obyvatelé byli střízliví. Po kontrole mohli jít lidé zase ven.

Sám neměl s dodržováním pravidel problémy. "Viděl jsem lidi pod novinama, měl jsem z toho strach, tehdy u nás nebylo tolik bezdomovců. Nechtěl jsem tak dopadnout."

Kanadská strana viděla, že Řáha pracuje, trochu uměl anglicky, a tak dostal po devíti měsících azyl. "Je to různé, hodnotili to individuálně, prověřovali si vás, někdo dostal azyl až za tři roky," říká majitel kanadského pasu. Po čase se mu však začalo stýskat po rodině. "Byl jsem tam sám, a tak jsem se vrátil."

Do Kanady se naposledy podíval letos v březnu. Romové, které tam navštívil, se mají dobře. "Mají baráčky, byty, auta, mají možnost pracovat. Tady mohli dělat jen na výkopových pracích, když neměli maturitu, dostali jen podřadnou práci," shrnuje.

Východisko? Sehnat lidem práci

Některým Romů se život po zavedení víz změní, připouští Řáha. Aby se uživili, budou se zřejmě muset začít stěhovat v Česku za prací. Měla by pomoci města, která tak zatím podle něj nefungovala. "Nenabídnou lidem práci. Dají jim jen podporu, nezaměstnaní se pak nemusejí snažit. Jde o to pracovat, nedávat lidem peníze pod nos," myslí si a naznačuje, že i to byl jeden z důvodů, proč Romové odcházeli do Kanady.

Nepomohla podle něj ani novela, která dává dávku v hmotné nouzi v plné výši jen pod podmínkou, že člověk odpracuje dvacet hodin měsíčně. Města takovou práci podle něj nenabízejí.

Sám má jasno. Ač získal kanadský pas, chce žít v Česku. Studuje tu vysokou školu, má práci. Říká, že peníze se dají vydělat i tady. Romy podle něj žene ven hlavně obava o děti kvůli hrozbám neonacistů. On prý z extremistů strach nemá.

Kanada zavedla víza pro občany ČR - všchny články


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue