Letní čas (SELČ) platil od poslední březnové neděle. K běžnému času, který odpovídá našemu časovému pásmu, jsme po sedm měsíců přičítali jednu hodinu.
Návrat ke středoevropskému času (SEČ) přinesl většině lidí druhý víkendový den hodinu spánku navíc.
Lidé některých profesí však změnu zřejmě vítali méně. Jejich sobotní noční směna se automaticky o hodinu prodloužila, přičemž zaměstnavatelé na zvláštní příplatek většinou nemyslí.
"O žádných penězích pro řidiče navíc neuvažujeme," řekl například mluvčí pražského Dopravního podniku Ondřej Pečený.
V souvislosti se změnou času se také často diskutuje, zda může způsobovat zdravotní potíže. "Citlivějším jedincům může tato změna působit jisté problémy," připustil psycholog Petr Bob.
K narušení lidského biorytmu se však podle něj zbytečně upírá pozornost. "Není to vyloženě častá záležitost. Navíc změna času je něco, co nemůžeme ovlivnit, čili každé upozorňování na možné potíže jen zbytečně u lidí zvyšuje stresovou hladinu," sdělil iDNES.cz Bob.
Dopravu změna nezaskočila
Změnu času ale na vlastní kůži pocítili lidé, kteří se v noci cestovali vlakem. České dráhy už předem oznámily, že posun se dotkne deseti nočních dálkových spojů.
"Vlaky budou uprostřed noci hodinu čekat na odjezd podle SEČ. Pokud by vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve," uvádělo se v tiskovém prohlášení. Konkrétní spoje, které časový posun zastihl, byly uvedeny na internetových stránkách Českých drah.
Pražané, kteří se časně ráno vraceli domů z oslav, neměli žádný problém. "Pravidelné noční intervaly tramvají jsou po třiceti minutách, a stejně tak to bylo během 'přidané' hodiny mezi druhou a třetí hodinou ranní," konstatoval mluvčí Dopravního podniku Pečený.
Po ránu také nebylo radno řídit se časem na orloji, který je největší atrakcí Staroměstského náměstí. Orlojník Otakar Zámečník totiž hodiny posunul až v devět hodin ráno.
Je to kvůli apoštolům, kteří "chodí" až v tuto hodinu. Pokud by boční hodiny přeřídil přeci jenom už v noci, musel by se kvůli sochám na věž stejně ráno vracet.
Letní čas poprvé vyzkoušeli před 91 letyZměna času byla u nás poprvé zavedena mezi roky 1916 a 1918. Další pokus proběhl v roce 1940, kdy letní čas platil nepřetržitě rok a půl, do poloviny roku 1942. Každoroční letní čas byl v Československu zaveden až v roce 1979. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší. Česko se tak přizpůsobilo změně, která proběhla v celé Evropské unii. |
Energetici a kritici: Změnou neušetříme
Jako hlavní důvod pro změnu času se často uvádí energetické úspory spojené s vynaloženou energií v ranním provozu. Podle energetiků je však úspora mizivá.
"Každoročně se jedná maximálně o jedno až dvě procenta, ale i tato úspora je jen krátkodobá. Mnohem větší vliv mají klimatické poměry, jak tuhá je zima a podobně," řekl iDNES.cz Petr Holubec z Pražské energetiky.
Fakt, že změna času energii neušetří, používají odpůrci letního času. Mezi dalšími pak uvádějí hlavně negativní účinky na lidský organismus.
"Už tak máme kolem sebe dost stresů, tak nevidím důvod proč k nim přidávat ještě další," říká proslulý bojovník za zrušení letního času, pekař Stanislav Pecka z Chrudimska.
Pecka si na toto téma neúnavně dopisuje s poslanci, Senátem i ombudsmanem a vyzývá dokonce k vypsání referenda o možnosti zrušení letního času.
"Ať ho na dva tři roky zruší a uvidí, jaká to bude změna," navrhuje Pecka. Změna času podle něj přispívá i k nehodovosti na silnicích, zapříčiňuje prý mikrospánek řidičů.
