"Základním biorytmem je střídání světla a tmy. Důležitý je pro člověka osvit (intenzita světla měřená na ploše, pozn. red.), který dostává přes den. Jestliže nám posun času zajišťuje mnohem více světla působí to na nás pozitivně," vysvětluje psycholog a odborník přes fototerapii Jiří Tyl.
Podle něj existuje průkazná studie, která dokazuje přímou úměru mezi světlem a depresí. "Čím méně světla organismus během dne přijímá, tím více je jeho psychika náchylná k depresím. Proto se největší procento lidí cítí nejhůře v době zimních měsíců - ledna a února," podotýká Tyl.
Někteří lidé se na změnu času adaptují velice špatně, ale je jich málo; většina se přizpůsobí v průběhu několika týdnů. Podle psycholožky Dany Bočkové by proto bylo rozumnější zavést stálý čas.
Když platil
|
Nynější změnu času mohou nejvíc proklínat lidé na cestách, třeba klienti Českých drah. Šestnáct dálkových vlaků totiž v noci ze soboty na neděli na hodinu zastavilo, aby dodržely jízdní řády. A třeba cesta z Břeclavi do Prahy se tak protáhla na pět a čtvrt hodiny. (více o dopadech na železnici čtěte zde)
Naopak pražské letiště s touto změnou počítalo a rozpis letů uvedlo i s časovým posunem.
Energeticky je toto opatření nyní prakticky zbytečné, protože od 90. let se rozdíl mezi letní a zimní spotřebou elektřiny zmenšuje. "Odborníci se v názorech různí, ale spíše se kloní k tomu, že je tento vliv nepatrný, téměř nulový," tvrdí mluvčí energetického gigantu ČEZ Ladislav Kříž.
Časové přechody energetici posuzují ze dvou pohledů. Uznávají, že mají nesporný vliv na zatížení elektrizační soustavy, nicméně dopad na spotřebu elektřiny není v posledních dvaceti letech zdaleka tak zřetelný.
Zrušili byste letní čas?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 19. listopadu 2010. Anketa je uzavřena.
