Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skončil letní čas. Ručičky hodin se posunuly o hodinu zpět

  10:38aktualizováno  31. října 7:56
Dny se krátí, tato neděle je ale delší. Skončil letní čas a hodiny se vrací o šedesát minut zpět. Většina lidí si tak déle pospala, méně šťastným se protáhla noční směna. Vzhledem k úsporám energie už změna času velký smysl nemá, na psychiku vliv mít může. Třeba i proto, že slunce v neděli zapadne už v 16:41.
Ručičku hodinek nastavíme ve 3:00 o hodinu nazpět.

Ručičku hodinek nastavíme ve 3:00 o hodinu nazpět. | foto: Profimedia.cz

"Základním biorytmem je střídání světla a tmy. Důležitý je pro člověka osvit (intenzita světla měřená na ploše, pozn. red.), který dostává přes den. Jestliže nám posun času zajišťuje mnohem více světla působí to na nás pozitivně," vysvětluje psycholog a odborník přes fototerapii Jiří Tyl.

Podle něj existuje průkazná studie, která dokazuje přímou úměru mezi světlem a depresí. "Čím méně světla organismus během dne přijímá, tím více je jeho psychika náchylná k depresím. Proto se největší procento lidí cítí nejhůře v době zimních měsíců - ledna a února," podotýká Tyl.

Někteří lidé se na změnu času adaptují velice špatně, ale je jich málo; většina se přizpůsobí v průběhu několika týdnů. Podle psycholožky Dany Bočkové by proto bylo rozumnější zavést stálý čas.

Když platil
i zimní čas

Přesuny na letní čas se ve světě rozšířily po druhé světové válce, kdy bylo v rámci úspor nutné provést škrty ve spotřebě elektrické energie. V tehdejším Československu si pak jednu zimu, od prosince 1946 do února 1947, vypomohli i zimním časem, kdy platil čas o hodinu menší než středoevropský. To byl světový unikát. A Češi se k tomu mohou kdykoliv vrátit, příslušný zákon č. 212/1946 Sb. totiž stále platí.

"Lidé se řídí svými vlastními biologickými hodinami. Posun na zimní čas vnímají obecně lidé pozitivně. Horší je to ale u toho letního, kdy nespavci zvyklí chodit spát po druhé hodině mají problém se přizpůsobit," tvrdí Bočková. Optimální délka spánku je totiž sedm hodin (plus nebo minus dvě), což při přechodu na letní čas může mnohým nabourat denní režim.

Nynější změnu času mohou nejvíc proklínat lidé na cestách, třeba klienti Českých drah. Šestnáct dálkových vlaků totiž v noci ze soboty na neděli na hodinu zastavilo, aby dodržely jízdní řády. A třeba cesta z Břeclavi do Prahy se tak protáhla na pět a čtvrt hodiny. (více o dopadech na železnici čtěte zde)

Naopak pražské letiště s touto změnou počítalo a rozpis letů uvedlo i s časovým posunem.

Energeticky je toto opatření nyní prakticky zbytečné, protože od 90. let se rozdíl mezi letní a zimní spotřebou elektřiny zmenšuje. "Odborníci se v názorech různí, ale spíše se kloní k tomu, že je tento vliv nepatrný, téměř nulový," tvrdí mluvčí energetického gigantu ČEZ Ladislav Kříž.

Časové přechody energetici posuzují ze dvou pohledů. Uznávají, že mají nesporný vliv na zatížení elektrizační soustavy, nicméně dopad na spotřebu elektřiny není v posledních dvaceti letech zdaleka tak zřetelný.

Zrušili byste letní čas?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 19. listopadu 2010. Anketa je uzavřena.

ANO 10128
NE 3784
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Myslivci budou divočáky v zamořené zóně u Zlína chytat do speciálních klecí.
VIDEO: Myslivci začínají chytat divočáky v zamořeném Zlínsku do klecí

Osm odchytových klecí by mělo v nejbližších dnech začít fungovat v části Zlínska, kde se šíří nákaza africkým morem prasat. Myslivci budou dění u důmyslných...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.