Ode dneška se budou lidé několik dní probouzet do světla. Odpoledne ale bude dříve tma. Zatímco v sobotu 30. října zapadne v Čechách Slunce v 17:40, o den později zmizí za obzorem už v 16:38.
Lidem, kteří byli v době změny času v práci, se automaticky prodloužila pracovní doba. Za hodinu navíc však podle ministerstva práce nedostanou žádné zvláštní peníze.
S koncem letního času začala pro řidiče platit povinnost svítit při jízdě i ve dne. Zkušenosti potvrzují, že to přispívá k bezpečnosti na silnicích.
O významu letního času se odborníci přou. Zastánci poukazují na úsporu elektřiny, když na jaře začnou lidé pracovat o hodinu dříve. Odpoledne se totiž nemusí tolik svítit. Podle odpůrců ale úspora elektřiny není tak velká.
Zatímco v Česku má změna času své zaryté odpůrce, populární je především pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, v zahraničí už většinou žádné emoce nevyvolává.
Výjimkou byla v polovině 90. let Francie. Kampaň proti putujícím hodinovým ručičkám vedl tehdejší francouzský premiér Alain Juppé, kterého podpořil i parlament. Francouzi však narazili na odpor Evropské unie.
V českých zemích se k zavedení letního času poprvé přistoupilo za první světové války. V době míru se od tohoto opatření zase upustilo. Se změnou přišli až zase Němci v roce 1940.
Jejich opatření však československá vláda v roce 1949 opět zrušila. Po třech desetiletích se letní čas do Československa vrátil a trval šest měsíců. Od roku 1995 se i v Česku prodloužil v souladu s praxí zemí EU na měsíců sedm.
Kromě států Evropské unie se letní čas zavádí například i ve Spojených státech, Mexiku a na Kypru. Letní čas, který v neděli skončil, se ze středoevropského změnil v březnu. Příští začne platit opět 27. března 2005.
 |
