Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skončí politické války o nasazení českých vojáků v misích? Možná

  15:52aktualizováno  15:52
Vládní koncepce na působení armády v zahraničních operacích na roky 2011-2013 může podle expertů pomoci vojákům v plánování a přípravě a zároveň omezit pro spojence a důvěryhodnost České republiky tolik nebezpečné "politické tahanice" o počet vysílaných vojáků a jejich úkolech v misích.

Elitní čeští bojovníci v Afghánistánu | foto: 601. skupina speciálních sil

Vláda schválila koncepci, podle níž by čeští poslanci a senátoři schvalovali vyslání vojáků do zahraničních misí na dva roky a navíc s výhledem na třetí rok. Navrhovaná změna ovšem potřebuje souhlas parlamentu. - Schvalujme vojenské mise na dva roky. Zamezíme tahanicím, zní z vlády

"Určitě to je výhodné. Vojáci získají větší manévrovací prostor pro plánování. Loni se zahraniční mise staly obětí vnitropolitických bojů. Tehdy mohlo dojít k ohrožení prestiže české armády i celé České republiky v očích spojenců," řekl Libor Frank z Ústavu strategických a obranných studií.

Armáda doposud vysílala vojáky do zahraničních operací v ročním cyklu. Podle ministra obrany Martina Bartáka však praxe ukázala, že tato perioda není dostatečná hlavně kvůli přípravě personálu, plánování, politické transparentnosti vůči spojencům a v neposlední řadě také kvůli ekonomickým aspektům.

Právě transparentnost vůči spojencům je odkaz na politickou tahanici, která se na přelomu loňského a letošního roku o mise strhla ve Sněmovně. Opoziční ČSSD tehdy zkoušela svou podporu zahraničním operacím vyměnit za zrušení poplatků ve zdravotnictví.

Vojáci dokonce nějakou dobu museli působit v provizorním mandátu, který jim dala vláda, a akutně jim hrozilo rychlé stažení z operací a mezinárodní ostuda. ČSSD argumentovala tím, že vláda nepředložila materiály k misím k prostudování včas. - Zimní válka o vojáky: tahanice kolem misí

Mise na několik let schvalují i další země

Systém schvalování působení vojáků v misích na několik let dopředu využívají i další země NATO. "Například Nizozemsko nebo Kanada, kde o působení vojáků v Afghánistánu zákonodárci před časem rozhodli až do roku 2011," uvedl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Jak dodal, takovýto cyklus zároveň nikterak nevylučuje aktuální předkládání a schvalování dílčích mandátů a misí, reagujících na nenadálé situace. "O případné nové misi nebo změně nějaké stávající se bude rozhodovat zvlášť. Nic se nemění na tom, že ze zákona o zahraničních misích nadále rozhoduje Parlament," konstatoval Čírtek.

mise 2010

AFGHÁNISTÁN
V zemi by mělo působit až 535 vojáků, především v provincii Lógar, kde pracuje český provinční rekonstrukční tým. V provincii Paktíja bude mít nově základnu trojice českých transportních vrtulníků Mi-171Š. Na letišti v Kábulu bude nadále působit skupina protichemických expertů, několik specialistů na řízení letového provozu, meteorologů a logistů. Nově chce armáda do země vyslat skupinu instruktorů, kteří se budou podílet na výcviku Afghánské národní armády. Elitní vojáci speciálních sil pak budou chránit českou ambasádu v Kábulu.

KOSOVO
Česká republika bude pokračovat v misi KFOR Kosovu. Tam by podle návrhu mělo působit až 550 vojáků.

OSTATNÍ
Čeští vojáci se zapojí také do mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině. Nově čeští důstojníci budou působit na britském velitelství evropské námořní protipirátské operace u břehů Somálska. Další vojáci budou plnit roli pozorovatelů v mezinárodních misích například v Čadu a na Sinajském poloostrově.

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Jiřího Šedivého by nový "dvouletý" systém schvalování misí mohl být prospěšný. "Může to určitým způsobem zavazovat politiky ke shodě, ale stejně k politickým tahanicím může dojít například při každoročním schvalování rozpočtu a tedy i výdajů na obranu a mise," řekl Šedivý.

Dobrým příkladem schvalování misí funguje podle Šedivého v Dánsku, kde vláda i opozice zcela ve shodě připravují každý rok přesné nasazení vojáků v misích i s jasnou představou pro rok následující. Podobně s dostatečným předstihem rozhodují i v Británii. "Namátkou, už dva roky předem rozhodli, že stáhnou jednotky z Iráku, což také splnili," vzpomněl Šedivý.

Upozornil však, že Britové mají v tomto ohledu jednu velkou výhodu. Financování zahraničních misí jde totiž zcela mimo armádní rozpočet. "Všude ale ohledně zahraničních misí panuje relativní shoda napříč politickým spektrem a v dostatečném předstihu. Ne jako u nás, kde se najednou řekne, teď se nedohodneme," připomněl loňské domácí velmi vyhrocené politické rozepře.

Čeští stíhači budou znovu střežit Pobaltí

Ostré politické debaty o vojenských misích probíhají podle expertů snad všude na světě. Většinou je ale rozpoutá třeba další vyslání posil nebo rizikovost misí a s tím spojené lidské ztráty. Politici pak reagují na volání veřejnosti. V České republice podle Libora Franka z Ústavu strategických a obranných studií taková situace zatím nenastala. "Zastoupení v misích není tak početné, jako třeba u Britů a ani veřejnost to nepovažuje za tak důležité téma," uvedl.

Navíc mise českých vojáků jsou podle jeho slov až na několik ojedinělých případů a excesů naprosto bezproblémové. Situace by se ale zmohla měnit v případě, kdy by účast v misích byla vykoupena lidskými ztrátami. "Kdyby se vojáci začali vracet v zinkových rakvích, veřejnost by reagovala a politici také," dodal.

Letos se nasazení českých vojáků pro rok 2010 podařilo vládě projednat a nechat posvětit v Parlamentu s dostatečným předstihem už v létě.

Nová vládní koncepce pro roky 2011 až 2013 pak počítá s pokračováním stávajících misích a vysláním vojáků i do nových operací. Například v Kosovu počítá vláda do budoucna s utlumením angažovanosti v souladu celkovým přístupem NATO k této misi.

I nadále by měli čeští vojáci působit v Afghánistánu a to hned ve čtyřech oblastech. Češi by se měli podílet na rekonstrukci a obnově, na budování a výcviku afghánských bezpečnostních sil, zajišťovat podporou mnohonárodním jednotkám a v neposlední řadě pokračovat v aktivním boji proti povstalcům Talibanu. Vláda totiž opět počítá s možným vyslání elitní 601. skupiny speciálních sil.

Čeští letci by také měli v roce 2012 zopakovat své nasazení v Litvě, kde se stíhačkami Jas-39 Gripen chránili vzdušný prostor. Pobaltské státy totiž nemají vlastní nadzvukové letectvo.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.