Nezisková Nadace Scio nabízí zkoušku pro žáky pátých a devátých tříd za 475 korun. Má formu písemného testu a student se jí může podrobit z českého jazyka, matematiky a z obecných studijních předpokladů.
"Studenty, kteří dosáhnou v testech vynikajících výsledků, možná shromáždíme ještě před přijímacími zkouškami v jedné místnosti a oznámíme jim, že v přijímacím řízení uspěli," uvedl například zástupce ředitele Gymnázia Lesní čtvrť ve Zlíně Jan Chudárek.
Podobně se podle informací nadace rozhodlo dalších zhruba osmdesát ředitelů. (Celkem je v zemi přes 1400 středních škol.) Ministerstvo s tím však nesouhlasí: "Pro všechny žáky musí být v rámci přijímacího řízení stanovena shodná kritéria, která musí ve smyslu Listiny základních práv a svobod vycházet z rovných podmínek. Je tedy nepřípustné stanovit či zohlednit jakékoli skutečnosti, k jejichž splnění nemají všichni žáci a další uchazeči rovné šance," píše mluvčí Malikiová ve stanovisku, které nyní dostaly všechny střední školy.
"Vážně uvažujeme nad tím, že ministerstvo zažalujeme pro poškozování obchodních zájmů," ohradil se ředitel nadace Ondřej Šteffl. Ten je znám svými častými výpady proti úřadu. Ministerstvo například několikrát veřejně kritizoval právě za neschopnost změnit systém přijímání na střední a vysoké školy, který považuje za nevhodný a neprůkazný.
Argumenty, které proti němu nyní úřad použil, Šteffl označil za nesmyslné: "Přijímání žáků upravuje vyhláška, která kromě jiného zcela jednoznačně zmocňuje ředitele, aby sám určil kritéria pro přijetí. Ohánět se rovností šancí je tedy zavádějící." Za pravdu mu dává i expertiza, kterou si nadace nechala zhotovit od Ústavu státu a práva Akademie věd. Ve stanovisku tohoto renomovaného ústavu, který má redakce k dispozici, se jasně píše, že se ředitel střední školy, jenž se rozhodne přihlížet ke zkouškám nadace, zvýhodňování nedopouští. Alespoň ne "v míře jiné než dosud obvyklé".
"Jednotlivé střední školy přistupují k určení kritérií přijetí rozdílně, ale tato situace dosud žádné pochybnosti o rovnosti šancí uchazečů nevyvolala. Školy navíc nabízely uchazečům různé přípravné služby, a to také za úplatu.
Ani tuto aktivitu škol dosud nikdo nezpochybnil," vysvětluje vědecký pracovník ústavu a zároveň vedoucí katedry veřejné správy Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Tomáš Louda.
Ministerstvo ovšem tvrdí, že jde o něco jiného: "Tyto aktivity jsou při přijímání zohledňovány jen nepřímo - třeba tak, že je díky nim uchazeč lépe připraven.
Uznání výsledků ve srovnávacích zkouškách je ovšem možné chápat i jako určitý nátlak na žáky, aby se zkoušek zúčastnili." Podobně situaci vnímá i řada rodičů: "O možnosti absolvovat podobné testy jsem ani nevěděla.
Nechápu, proč by teď kvůli tomu měla být moje dcera diskriminována," zlobí se například Jana Čermáková, jejíž dcera se uchází o přijetí na brněnskou obchodní akademii.
