Školy mají na budoucí prvňáčky velmi odlišné požadavky. V extrémním případě mohou vypadat takto: Chápe dítě vztah příčina - důsledek? Používá při myšlení analýzu, syntézu a evaluaci? Rádo diskutuje, dobře argumentuje a je ironické? Baví ho pohrávání s myšlenkami co by, kdyby?
Má smysl zapsat dítě na „lepší“ školu?Čtěte ve čtvrtek, 19. ledna
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Takové jsou obecné požadavky na přijetí do první třídy pro nadané žáky ve Fakultní základní škole v Olomouci. "My stejně během těch deseti dvaceti minut u zápisu nadané dítě nemůžeme poznat. Pouze dáme tip, pokud se nám zdá šikovné, ale rozhodnout o zařazení do třídy musí pedagogicko-psychologická poradna," říká učitelka Romana Divínová.
Zatímco škola pro nadané žáčky v Olomouci má vyšší požadavky, většina škol si vystačí se základními dovednostmi.
Rozlišování základních škol na výběrové a ty horší je podle šéfa společnosti Scio Ondřeje Šteffla zničující. "Je nemravné, nežádoucí, a dokonce nezákonné vytvářet nějaké výběrové základky se zaměřením na cizí jazyky nebo matematiku, a tím oddělovat různé skupiny dětí. V civilizovaných zemích je to něco naprosto vyloučeného," argumentuje sociolog Šteffl. "Vždyť tohle je právě to místo, kde se mají setkávat a učit sociálním kontaktům."
A jak vypadá zápis v obvyklé, pouze "průměrné" škole? Nejčastěji školy vyžadují klasické věci: aby děti uměly říct své jméno, příjmení a bydliště, zarecitovat básničku, zazpívat písničku, rozeznat barvy a tvary, znát dny v týdnu a odlišovat, kde je nahoře, dole, vpravo, vlevo.
