S úředníky totiž musí často jednat místo své nevidomé ženy. V žebříčku jeho nejhorších zkušeností vede tento:
"Šel jsme ženě vyměnit pas. Úředník mě informoval, že fotka s tmavými brýlemi je nepřípustná. Po odpovědi, že je manželka nevidomá, chtěl vidět lékařské vyjádření. To už s sebou poučeně nosím na všechna jednání. Ale další otázka, zda jsem si jejím stavem jist, mě zvedla ze židle. Nepřesvědčilo ho ani konstatování, že spolu žijeme 32 let," popisuje.
Jiný úřední šiml řehtá v záhadném názvu EP-5-01. Pod číslem se skrývá dotazník, který se ředitelů škol mimo jiné ptá, kolik mají ve skladu zásob leteckého benzinu. Vysvětlit hezky v litrech i v korunách.
A taky kolik vyrobili vysokopecního plynu v kubících či kolik vyprodukovali elektrické energie pro "trakční dopravu". Legrace? Ani náhodou. Za nevyplnění výkazů pro Český statistický úřad hrozí ze zákona pokuta.
"Česká administrativa je šílený moloch," posteskl si ředitel Základní školy Bochov Václav Svoboda. Jeden takový dotazník by byl možná k smíchu, kdyby jich školy a obce nedostávaly ročně kila. Co s nimi?
"Vyplňujeme je. Celý týden něco vyplňujeme. Tuším, že to byl František Palacký, kdo řekl: Češi musí mít stále nějaký problém. Pokud ho nemají, tak si ho vymyslí," říká ředitel.
"Konečně - i ti stále přibývající úředníci musí mít co dělat, tak shromažďují a třídí hlášení." Kdo vlastně takové výkazy vymýšlí a proč? Jsou potřebné? "Není to samoúčelné," hájí svá čísla Jiří Lejnar ze statistického úřadu.
"Je pravda, že okruh zjišťovaných dat se zvětšuje. Jenže existují odborníci, pro které jsou tato zjištění důležitá. Navíc ty součty musíme každý měsíc posílat do Mezinárodní energetické agentury a do Eurostatu," popisuje.
