"Peníze stačí pouze na energie a poštovné," potvrzuje ředitel Gymnázia ve Žďáru nad Sázavou Vlastimil Čepelák, "na rekonstrukce nebo podobné nákladné věci peníze absolutně nemáme."
Školy nemají ani na základní provoz
Školy by ovšem na tyto investice peníze mít měly - v povinném investičním fondu. Do něho mají převádět sumu peněz, která představuje objem ročních odpisů majetku.
"Jenže školy dostávají tak málo peněz, že je těžké z nich uhradit běžný provoz. Natož převést tyto peníze do fondu. Výsledek je ten, že se odepisuje minimálně: z milionových hodnot majetku jde do fondu třeba jen třicet tisíc korun odpisů. Čili takřka nic," uvedl předseda Asociace ředitelů gymnázií Alfred Dytrt. Hospodaření škol tak končí účetní ztrátou.
Před čtyřmi lety činil dluh čtvrt miliardy
Už v roce 1997 činil podle ministerstva školství dluh v regionálním školství 250 milionů korun. O rok později dosáhl 270, a v roce 1999 dokonce 330 milionů. "Za rok 2000 se dluh už nevyčísloval.
Ale podle našich odhadů byl ještě podstatně vyšší. Školy jsou příspěvkové organizace a u těch se ztráty kumulují. Dnes tedy můžeme hovořit o tom, že zadluženost škol dosahuje jedné miliardy korun," tvrdí Petr Lacina ze Sdružení učňovských zařízení.
Ministerstvo dluhy škol nepopírá
Ministerstvo školství špatnou situaci škol nezastírá. "Bereme-li v úvahu pouze kumulovaný záporný hospodářský výsledek příspěvkových organizací, představuje tento vnitřní dluh skutečně miliardu korun," připustil ministr školství Eduard Zeman.
Ministr vidí příčiny dluhů škol hlavně v tom, že jeho resort neměl dost peněz. Školy tedy dostávaly stále stejně bez ohledu na to, že ceny rostou. "Nebyly tudíž schopny naplnit své odpisové plány, čímž vznikla uvedená ztráta," tvrdí Zeman.
Ztráta je však podle něho pouze fiktivní, protože školy ve skutečnosti nikomu nic nedluží.
Kraje zadlužené školy nechtějí
Kraje však vidí problém jinak. "Kraje se na nás obrátily, že nechtějí zadlužené školy. Museli jsme sem pozvat ředitele ekonomického odboru ministerstva školství, který jim vysvětloval, že nejde o faktické dluhy. Že to při předávání majetku nemůže být komplikace," uvedla Alena Nohejlová z odboru pro reformu veřejné správy ministerstva vnitra.
Lacina ovšem o špatném hospodaření škol jako o fiktivním dluhu mluvit odmítá. "Jde přece o zadlužení, které vyplývá ze současně platných zákonů," říká Lacina.
Pokud budeme dostávat stejně, bude to problém, říkají představitelé škol
Problém je o to palčivější, že školám začnou od příštího roku dávat peníze na provoz kraje. "A kraje budou muset domluvit se školami vyrovnaný rozpočet, ve kterém musí být odpisy pokryty," říká Lacina. Pokud se budou krýt odpisy, nezbudou už peníze na běžný provoz anebo na mzdy.
"Jestli se budou kraje při rozhodování, kolik školám dávat, řídit částkou, kterou nyní dostáváme od ministerstva, budeme mít vážný problém," dodává předseda Sdružení školských asociací Filouš.
Jedinou cestou, jak může kraj dávat školám tolik peněz, aby vyšly, je snížit jejich počet." Takový postup už oznámil třeba vedoucí odboru školství libereckého krajského úřadu Robert Gamba. "Bude pro nás obtížné udržet stávající strukturu škol, pokud chceme zajistit byť jen standardní úroveň vybavení pomůckami," řekl Gamba.
6. května 2001 23:51
