"Ministerstvo nebude mít v podstatě žádné páky. Metodika či pokyny už nebudou mít váhu. Ani v oblasti financí úřadu velký vliv nezůstane. Kraje mohou způsob úplně změnit," prohlásil člen školského výboru parlamentu Walter Bartoš (ODS).
První převratná změna spočívá v tom, že právo zřizovat a rušit školy už nebude mít stát, ale kraj (u středních škol, ale třeba i dětských domovů) a obec (u základních škol). "Potíž je ovšem se jmenováním a odvoláváním ředitelů.Sněmovna tyto pravomoci u základních škol nedala zřizovateli," řekl Bartoš. Ředitele základní školy, která patří obci, totiž bude moci jmenovat pouze kraj, nikoli obec.
Sporné případy rozsoudí ministerstvo.
Nově bude vypadat financování škol. Peníze půjdou ze dvou zdrojů. Na provoz a investice dostane škola od svého zřizovatele, na mzdy učitelů a dalších školských pracovníků plus na pomůcky a školní potřeby dá stát.
Výjimkou budou pouze církevní školy - těm bude stát platit obojí. "Budou zajištěny stejně jako dnes," potvrdila lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. "U církevních škol totiž není zřizovatelem ani obec, ani kraj, ale církve. Dokud neexistuje odluka státu od církve, tak jsou církve a jejich školy plně závislé na financování státu," zdůvodnila Šojdrová.
Právě tento bod narazil u pravicových poslanců, kteří upozornili, že z církevních škol vzniknou elitní "státní" školy, které budou mít o peníze vždy postaráno. "Což neplatí o ostatních školách. Nikde totiž není pojištěno, jak bude kraj peníze, které dostane coby normativ na žáka, dál rozdělovat. Kraj si klidně může vytvořit vlastní systém financování," varoval Bartoš.
Šojdrová nesouhlasí: "Pokud by takové nebezpečí hrozilo, je možno ještě celou věc ošetřit. Stanovit buď zákonem o rozpočtovém určení daní, či zákonem o rozpočtových pravidlech, že normativ musí být takový a takový. Pokud na to kraj nemá, musí peníze doplnit stát."
Otázka je, jaký dopad bude mít reforma na soukromé školy. Ty by měly dostávat vlastně jenom na mzdy učitelů - s penězi od kraje či obce nemohou počítat. "Jejich situace je tristní. Zatím není žádná opora v zákonech pro to, jak jejich situaci řešit," řekl poslanec Bartoš.
Eduard Zeman: Já si tu reformu nevymyslel
Zhruba rok pracuje ministerstvo školství a řada školských odborníků na takzvané Bílé knize - závazném dokumentu školské politiky. Hledají odpověď na otázku, které vědomosti a dovednosti budou pro děti v budoucnu důležité. Jak změnit školu, aby byla pro děti přátelštější. Jak připravovat budoucí učitele. Jak lépe učit.
Jenže - Bílá kniha nebude mít podobu zákona. A krajské školy ji tedy budou moci, díky schválenému zákonu o kompetencích krajů, klidně ignorovat. "To skutečně mohou," souhlasí ministr školství Eduard Zeman. "Já jsem ale vládu upozorňoval na to, že všechno, co dělám, je touto reformou silně narušeno. Tři čtvrtě roku jsem se o to hádal. V současné době nemůžu dělat nic jiného než být loajální člen vlády."
Jinými slovy říkáte: Ať budu dělat cokoliv, už to neovlivním?
Nedávno jsem tu situaci přirovnal k tomu, že jedete osobním autem po hlavní silnici a z vedlejší vyrazí náklaďák a převálcuje vás... Já jsem byl přehlasován, a tak mi skutečně nezbývá než být loajální.
Řada věcí v reformě je však proti tomu, co jste vždy tvrdil. Jste například proti elitářství ve školství. Nemyslíte, že teď vznikne z církevních škol nová skupina elitních škol?
Vznikne. Církevní školy budou vlastně takřka jediné státní školy a budou mít jisté výhody. Nemyslím si, že je to v pořádku, ale když se ta reforma tak vyvíjí...
Takže vám to nevadí?
Církevních škol je dvě a půl procenta. To mě nebolí.
A co soukromé školy? Těm hrozí naprostý nedostatek peněz. Kraje jim asi přidávat nebudou.
To ale opravdu záleží na krajích. Navíc, já jsem si tuto reformu nevymyslel.
