Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Školy čekají velké změny

  23:23aktualizováno  23:23
Proměna školy. Rozsáhlé změny. Nové metody. To jsou slova, kterými se dnes ohání ministerstvo školství, jež před několika dny zveřejnilo Bílou knihu: vizi, kam by se školství mělo ubírat v následujících letech. Tedy v době, kdy stát přijde ve školství o řadu svých pravomocí, protože školy přejdou díky reformě veřejné správy do rukou obcí a krajů. A právě na tom by řada zamýšlených převratných změn mohla ztroskotat. "Zatím si neumíme zcela jasně představit, co to bude pro nás znamenat.
Zákon, který to ošetřuje, je poměrně volný, a hlavně: není vyzkoušený," připustil náměstek ministra školství Jaroslav Müllner.

Co se může stát? Třeba v Plzeňském kraji rozhodnou přeměnit valnou většinu středních škol na víceletá gymnázia s rozšířenou výukou německého jazyka, a to navzdory tomu, že školští znalci v Bílé knize naopak počítají s jejich postupným rušením. A také s tím, že se jako hlavní jazyk má ve školách prosazovat angličtina.
Kraj je ovšem zřizovatelem středních škol a může si jejich strukturu sestavit podle svých potřeb: v tomto případě se tedy zařídit podle toho, že Německo je za humny a řada absolventů bude mít zájem hledat si práci za hranicemi.

A podobně se mohou už za pár měsíců rozhodnout v Ostravském kraji, že potřebují mnohem víc středních odborných učilišť, která připraví pro budoucí profesi nové horníky. I když v Bílé knize se hovoří o tom, že je nutné dávat středoškolákům co nejširší všeobecné vzdělání, které jim pak umožní rychlejší rekvalifikaci.

Ministerstvo má dnes v rukou v zásadě jen jednu pojistku, jak takovému rozhodnutí "proti koncepci" zabránit: vzniklé školy nemusí zařadit do sítě škol. Pak může ještě školy přesvědčit penězi.

V návrhu Bílé knihy se počítá s tím, že ministerstvo bude každý rok vydávat peníze na nejrůznější inovační a rozvojové programy - pokud se do nich škola zapojí, má peníze navíc jisté. "Další věci by měl upřesnit školský zákon, který v současné době leží na vládě," říká náměstek Müllner.

Právě návrh nového školského zákona by však školám naopak mohl dát ještě mnohem větší autonomii. V zákoně se hovoří o rámcových vzdělávacích programech, které mají v budoucnu určovat, co, kdy a v jakém rozsahu se na školách učí. "Rámcové programy - to je naprosto klíčová věc," říká ředitel Výzkumného ústavu pedagogického v Praze Jaroslav Jeřábek. "Půjde o jakýsi svorník, který vymezí povinné penzum. Další už bude záležet na té které škole.
Každá si bude muset vytvořit vlastní školní vzdělávací program, kde bude mít dostatek prostoru, aby si vymyslela vlastní aktivity a vlastní projekty. Tedy program, jejž bude reagovat na konkrétní podmínky, potřeby a zájmy dané školy," vysvětluje Jeřábek.

Právě jeho ústav tyto rámcové dokumenty (zvlášť pro různé stupně a typy škol) v současné době dokončuje. Už teď je ale zřejmé, že pravicoví poslanci budou požadovat, aby jejich vymezení bylo mnohem volnější, než ministerstvo zamýšlí.
"Chceme, aby byly mantinely co nejširší. A o to se svede určitě velký boj. Je to naprosto klíčová věc, na níž by mohl celý zákon skončit," prohlásil šéf školského výboru parlamentu Petr Mareš (US).

Je otázka, co by si přály samy školy. Někde jen čekají, až budou mít volnější ruce, jinde učitelé potají přiznávají, že dokud se nezmění vedení, žádné převratné změny se očekávat nedají. "Na jakékoliv novum říká ředitel: Ne.

Plňme to, co je v osnovách, a připravme děti dobře k přijímacím zkouškám. To je náš úkol," cituje svého šéfa učitel jedné pražské základní školy, který si ovšem nepřál zveřejnit jméno, aby neměl ve škole nepříjemnosti.

Pravým opakem je ředitel Základní školy v Kozlově na Šternbersku Miroslav Fryštacký - ten by svou školu jednou rád profiloval ekologicky a sportovně. "Prostředí kolem nás je v hrozném stavu. Už nyní ekologii vpravujeme do prvouky a vlastivědy a taky jsme zavedli nepovinný předmět ekologická výchova," říká Fryštacký, podle něhož dětem v Kozlově také nestačí jen dvě nebo tři hodiny tělocviku týdně.

"Hned za školou máme přírodu, můžeme vyběhnout do lesa. Rád bych zavedl víc hodin tělocviku." Řada pedagogů se navíc obává, že v okamžiku, kdy dostanou školy větší volnost vytvářet si vlastní osnovy, stanou se přestupy dětí ze školy na školu málem neřešitelnou věcí. "Na škole vyučujeme jen němčinu. Když k nám přejde dítě, jež bylo zvyklé chodit v jiné škole jen na angličtinu, je to stresující. Jak pro dítě, tak pro učitele," varovala zástupkyně ředitele Základní školy v Adolfovicích na Jesenicku Jaroslava Častulíková.

Ministerští úředníci tvrdí: S tím, že se budou školy lišit kraj od kraje, nic nenaděláme. "Školy se budou různit také podle toho, jaký na nich působí ředitel, jaký má k ruce učitelský sbor, jak se o školu bude starat nový zřizovatel," říká ředitel odboru základního školství na ministerstvu Karel Tomek.

Už dnes jsou kvůli tomu, že jednotlivé obce mohou podle svého bohatství vložit do svých škol různé peníze, mezi školami propastné rozdíly. Zatímco jedna se může pochlubit supermoderní počítačovou učebnou, druhá shání peníze na první počítač.
"Je to ale opět otázka toho, jak je schopný ředitel. A jestli si peníze dokáže vyběhat, sehnat, zařídit. Hodně se dá vydělat například na pronájmech," tvrdí ředitel Svobodné základní školy v Londýnské ulici v Praze 2 Jaroslav Kotal.

Na ministerstvu si důležitost kvalitního vedení uvědomují. V návrhu Bílé knihy se počítá s dovybudováním vzdělávacích center pro přípravu a doškolování ředitelů škol a lidí, kteří budou mít v krajích a pověřených obcích školství na starosti.
Ministerstvo chce také přimět vysoké školy, aby otevřely obor školský management jako návazný studijní program. Vysoké školy podobné studium nabízejí už dnes, ale pro velmi omezený počet lidí. Navíc - jen málo z nich má dnes šanci studovat dálkově.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.