Školy čeká na podzim malá revoluce

České školy čekají na podzim velké a zásadní změny. Nadané děti budou moci konečně studovat podle individuálního plánu, žáci druhého stupně základních škol budou mít dvě hodiny týdně navíc, bude se opět učit branná výchova a učitelé získají větší volnost, jak vykládat látku.

"Školy budou samostatnější," řekla ministryně školství Petra Buzková.

Například dosud bylo spíš za trest, pokud se rodičům podařilo přivést na svět mimořádně inteligentní dítě. Školy totiž stále přejí průměrným. Talentované děti se ve třídách s vrstevníky nudí. A svými reakcemi učitele provokují. I to se má změnit, protože ministerstvo školství spustí v září nový experiment. Ten nadaným dětem, kterých jsou podle odhadů u nás na dvě procenta, umožní studovat podle individuálního plánu.

"Mimořádně  nadané děti vynikají většinou v určité oblasti. Mohou tedy jen zřídka využít možnosti přeskočit celou třídu. Chceme jim umožnit studovat v předstihu jen určité předměty," řekl ředitel odboru všeobecného vzdělávání ministerstva školství Karel Tomek. Tak třeba nadaný matematik bude žákem osmé třídy. Zároveň získá možnost studovat svoji disciplínu i na univerzitě.

"Konečně se děje alespoň něco, byť tomu chybí to nejpodstatnější, tedy příprava učitelů a psychologů," komentuje záměr ministerstva předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Eva Vondráková.

Rozhovor s ministryní školství Petrou Buzkovou

Školy se promění, tvrdí ministerstvo už delší čas. Na příslušný zákon, který by to měl umožnit, se však stále čeká. "Z naší strany je dokončen. V těchto dnech ho čeká připomínkové řízení. Pak ho předložím vládě i parlamentu," slibuje ministryně školství Petra Buzková.

Chystáte řadu výrazných změn. Kromě jiných i experiment, který by měl zvlášť nadaným dětem umožnit rozvíjet jejich schopnosti. Jak to bude vypadat?
To, zda je žák mimořádně nadaný, určí speciálně vyškolení psychologové. Škole pak pomohou připravit pro dítě individuální studijní plán. V jeho rámci se pak s žákem bude v určitém předmětu pracovat třeba o tři hodiny týdně navíc, tak abychom dítěti umožnili jeho výjimečné schopnosti uplatnit.

Od září školákům na druhém stupni základních škol přibudou dvě hodiny výuky týdně navíc. Přinese to také automatické zkvalitnění výuky?
Jedna hodina se přidává žákům osmých tříd a jedna deváťákům. Je pouze na ředitelích škol, jak tyto hodiny využijí. Otevírá se jim řada možností, ať už jde o posílení výuky jazyků či zavedení dalšího volitelného předmětu. Učitelé si často stěžují na nedostatek času na opakování látky či na výuku moderních dějin, o jazycích ani nemluvě. Proto se domnívám, že toto navýšení ke zkvalitnění výuky jednoznačně přispěje.

V čem tkví přínos dalších změn, rušení osnov, zavedení nových předmětů?
Školy získají větší samostatnost. Své vzdělávací programy si budou sepisovat samy. Nabídnou dětem rozšířenou výuku cizích jazyků, informatiky, nebo se soustředí na předměty nové, jako je výchova demokratického člověka.

Jak by podle vás měla vypadat základní škola, řekněme za deset let?
To je velmi složitá otázka. V každém případě by měla více vyhovovat potřebám jednotlivých žáků. Například na druhém stupni by měl žák mít možnost volit si skladbu předmětů podle vlastních zájmů a představ. Měla by podporovat zdravý vývoj dětí (zejména ve větší nabídce pohybových aktivit), měla by být tolerantní (naučit děti přijímat různost - ať už jde o to, že je někdo postižený či má jinou barvu pleti). A především by škola měla dětem dát to hlavní: naučit je učit se.

Je to science fiction?
Zatím to trochu připomíná science fiction. Pokud se ministerstvu školství podaří prosadit navrhovanou reformu, otřese se vzdělávací systém v základech.

Školy si totiž budou muset zvyknout na úplně nový styl učení: takový, který bude vyhovovat individuálním potřebám jednotlivých dětí.

Od září více hodin
První viditelné kroky reformy zaznamenají školáci už v září: dětem na druhém stupni základních škol přibudou dvě hodiny výuky týdně. O jejich náplni rozhodnou ředitelé. Ti už chystají úplně nové předměty.

"Je spousta témat, na něž není v rámci nynějších osnov prostor. Třeba etická výchova, a hlavně komunikace. Pro děti jsou tyto znalosti mnohem potřebnější než nějaké podrobnosti o členovcích. Ty si mohou kdykoli najít na internetu," podotkl předseda Asociace základního školství Karel Bárta.

Snazší by to měly mít i mimořádně nadané děti. Připraven je pro ně ministerský experiment - individuální vzdělávací program. Předmět, v němž vynikají, budou moci studovat podle vlastního individuálního plánu. A své vrstevníky tak předstihnou třeba o pár let.

Školy nepřejí zvláštnostem
Snaha ministerstva je čitelná: nynější školský systém vyhovuje jen dětem průměrným. Nadané i ty opožděné jsou z běžného školství systematicky vyčleňovány. Na jedné straně do víceletých gymnázií, na straně druhé do zvláštních škol.

V budoucnu by to mělo být naopak: základní škola bude muset dokázat vyhovět potřebám všech dětí. "K integraci směřují školské systémy v celé Evropě. Jít opačným směrem nelze," podotýká ministryně školství Petra Buzková.

Tím změny zdaleka nekončí. Připravovaný nový zákon převrátí školy naruby. Současné předměty nahradí víceoborové okruhy.

Místo fyziky či chemie budou děti zkoumat člověka a přírodu nebo člověka a svět. Konec nastane i nenáviděnému biflování. Škola už nebude po dětech vyžadovat encyklopedické znalosti, ale schopnost informace nalézt a použít.

Celé to má jeden háček: nejprve se vše musí naučit sami učitelé. A pedagogické fakulty zatím nové přístupy k výuce dětí spíše ignorují. "Absolventi většiny pedagogických škol jsou nadupaní ve svých oborech. O metodice vyučování a přístupu k výjimečným dětem vědí minimum," podotýká Bárta.