Analytici se lidí ve věku od dvaceti do devětadvaceti let ptali, jak jsou spokojeni s tím, co jim dala škola, a zda se věnují oboru, který vystudovali. Spokojeny jsou tři čtvrtiny dotázaných, zbylí si na školu stěžovali.
"Vyučení si pochvalovali hlavně nabyté praktické dovednosti. S tím ostatním už je to horší," řekla Helena Úlovcová z Národního ústavu odborného vzdělávání.
Žákům chybí cizí jazyky a počítače
Nejvíc absolventi všech typů škol kritizovali výuku cizích jazyků a výpočetní techniky. Sedm z deseti vyučených uvedlo, že je v tomto ohledu škola na povolání příliš nepřipravila. Čtyřicet procent dokonce tvrdí, že jim v těchto předmětech nedala nic.
"Výpočetní technika a výuka jazyků jsou slabinou školství. Ta čísla jsou burcující, je potřeba s tím něco udělat," míní Úlovcová.
Co si na svých školách absolventi naopak cení, je to, jak je připravily na práci v týmu (spokojeno je 75 procent dotázaných) a jak je naučily komunikovat s ostatními lidmi (spokojeno je 73 procent absolventů).
Platí přitom, že čím vyššího vzdělání člověk dosáhne, tím víc si školu chválí. "Nejspokojenější jsou samozřejmě vysokoškoláci," dodala Úlovcová.
Analytici zjišťovali i to, zda se lidé věnují oboru, který vystudovali. Více než polovina lidí (56 procent) u oboru zůstává a šestina dotázaných uvedla, že pracuje alespoň v příbuzném oboru.
Každý čtvrtý mladý člověk se však v životě věnuje úplně jiné práci, než na jakou se studiem připravoval. "Nejmenší shoda mezi vystudovaným oborem a prací je u absolventů zemědělských škol, nejvyšší u zdravotníků," píšou ve své zprávě analytici.
