Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Většina lidí inkluzi neodmítá, pokud je dobře připravena, zjistil průzkum

  14:02aktualizováno  14:02
Většina lidí neodmítá inkluzi handicapovaných dětí do běžných tříd, pokud bude splňovat určité podmínky. Takových lidí je 54 procent. Podle průzkumu je z principu proti inkluzi 32 procent lidí, naopak jasně pro se vyjádřilo 15 procent.

(Ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Z průzkumu vyplývá, že většina společnosti není proti inkluzi vyhraněná, jak by se mohlo zdá například z obrazu, který poskytují sociální sítě. Negativní postoj k inkluzi ovlivňuje podle analýzy hlavně strach. Lidé se obávají, že začleňování handicapovaných dětí není dobře připravené a personálně dobře zajištěné. „Tuto obavu sdílejí z velké části i příznivci inkluze,“ píše zpráva.

O průzkumu

Průzkum připravila organizace EDUin s podporou Nadace Albatros a ve spolupráci s Josefem Šlerkou ze společnosti Socialbakers a Danielem Prokopem ze společnosti Median. Průzkumu se zúčastnilo 1 027 lidí z celé republiky.

Vedle strachu z připravenosti škol panují dle analýzy ve společnosti i obavy z újmy žáků ve třídách (i těch začleněných) a obava z celkového poškození českého školství.

Většina dotázaných by byla pro inkluzi, pokud by například ve třídách bylo maximálně 20 dětí. Za nezbytnou součást inkluze považují také souhlas rodičů dítěte s handicapem a psychologa se začleněním do běžné třídy a přítomnost asistenta v takové třídě.

Nejmenší podporu má podle analýzy začlenění dětí s mentálním handicapem a romských dětí. Označení „sociálně znevýhodněné děti“ vzbuzuje mezi lidmi nejmenší odpor.

Průzkum o postoji veřejnosti k inkluzi (23. března 2017).
Průzkum o postoji veřejnosti k inkluzi (23. března 2017).
Průzkum o postoji veřejnosti k inkluzi (23. března 2017).

Proti začleňování jsou nejvíce mladí

Nejvíce vyhraněných odpůrců proti začleňování handicapovaných dětí je mezi mladými lidmi ve věku 18 až 29 let. V postoji respondentů k inkluzi nehraje zásadní roli dosažené vzdělání. Co se týče politických preferencí, největší vyhraněnost vykazují příznivci xenofobních stran, Miloše Zemana či konzervativní levice. Nicméně u všech voličů napříč politickým spektrem je velká část těch, kteří jsou nepřesvědčení.

„Situace zdaleka není tak kritická, co se postojů veřejnosti týká, jak by se mohlo zdát z digitálního a mediálního obrazu veřejné diskuse. Fakt, že většina lidí není vyhraněných proti, je s ohledem na populistickou rétoriku o experimentech a zločinech na dětech vlastně pozitivní,“ zhodnotil zjištění tiskový mluvčí EDUin Bob Kartous s tím, že ministerstvo školství by mělo na obavy veřejnosti reagovat.

Nová pravidla pro inkluzi přinesla od loňského září novela školského zákona, o níž se předtím bouřlivě diskutovalo a proti níž vystupoval i prezident Zeman. Podle zastánců zákona norma zlepšuje mimo jiné podporu pro děti s handicapem, které už v běžných školách jsou.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.