Domácí výuku nebude moci využít každý jen proto, že by chtěl. Povolena by měla být například dětem dlouhodobě nemocným, nadaným nebo třeba těm, jež s rodiči hodně cestují. Aby rodiče mohli sami učit, musí mít minimálně bakalářské vzdělání, jinak musí mít soukromé učitele.
Novinka má šanci uspět i proto, že ji po šestiletém testování doporučil Národní ústav pro vzdělávání. "Do experimentu se zapojilo 319 žáků. Rodiče to hodnotili pozitivně a školy doporučují v této výuce pokračovat," uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman. Resort teď změnu zapracuje do novely zákona. Definitivní slovo tak bude mít parlament.
Doma se děti učí stejné znalosti jako ve škole a také musí postupovat podle vzdělávacího plánu. Používají učebnice, plní úkoly, počítají příklady, zkoumají přírodu mikroskopem. Jezdí na exkurze či do galerií. Nesmějí zanedbat nic - ani tělesnou či hudební výchovu.
Někdy píší i nepopulární diktáty či písemky a dvakrát do roka musí na náročné přezkoušení do své základní školy, která hodnotí jejich výsledky. Žáci, kteří se učí doma, však mají na vše více času, a mohou se proto více věnovat tomu, co je zajímá. Odborníkům se líbí, že domácí škola je individuální a umožňuje maximální rozvoj schopností dítěte.
Většina "domácích" žáků měla vyznamenání
Ze zpráv Národního ústavu pro vzdělávání, který šest let domácí výuku starších žáků zkoušel, plyne, že například v letech 2010 a 2011 se učilo doma přes osmdesát dětí z šestých až devátých tříd. Většina z nich dostala na vysvědčení výborné známky, přesněji prospěly s vyznamenáním. "Výsledky vzdělávání jsou podle závěru rodičů zapojených do individuálního (domácího) vzdělávání mnohem lepší než při běžné výuce," poukázal na jednu z výhod mluvčí ministerstva školství Marek Zeman.
Důležitým argumentem pro domácí výuku je i stres. Doma ho děti zažívají méně než ve třídě. Na druhou stranu mnozí odborníci na školství už dlouho varují před izolovaností dětí, které se vzdělávají doma.
"Škola učí žáky sociálním kontaktům, učí je spolupracovat a komunikovat s jinými dětmi ve skupině. To vše je velmi důležité pro budoucí život," varoval stínový ministr školství z ČSSD Marcel Chládek.
Rodiče někdy nerozumí látce, kterou mají učit
Kromě toho existuje ještě jeden problém. Základní škola v Ostravě-Výškovicích, která se experimentu účastnila, si například všimla, že pokud rodiče náročnější odborné látce nerozumí, projdou učivo jen podle knih nebo se ho snaží nějak obejít. "Snižuje se hloubka předávaných znalostí. Objevuje se memorování naučených textů bez pochopení," upřesňuje škola. Některé předměty jsou zkrátka příliš odborné. Dítě ze základní školy by správně třeba mělo umět zapojit polovodičovou diodu. Jak ho to však naučí rodič, který fyzice nerozumí?
Judita Kapicová z Asociace domácího vzdělávání je přesvědčená, že tyto argumenty by neměly projekt zastavit. "Máme ověřené z domácí výuky na prvním stupni, že sociální kontakty dítě neztrácí. Získává je v kroužcích, kam chodí. Výhodná je domácí výuka i v tom, že dítě pak lépe umí komunikovat s dospělými. A s výukou odborných předmětů si rodiče vzájemně pomáhají," poukázala na zavedenou praxi.
Přesto se do domácí výuky na druhém stupni, pokud návrh ministerstva v parlamentu projde, budou moci zapojit jen žáci, které bude vzdělávat člověk s alespoň bakalářským titulem z vysoké školy. A každé dítě se také doma učit nemůže - to platí pro první stupeň a stejné pravidlo má platit i pro druhý. "Musí pro to být závažné důvody. Tedy třeba zdravotní stav dítěte, nebo když jeho rodiče dlouho pobývají v zahraničí. Ale patří tam třeba i šikanované děti, které mají z kolektivu strach," uvedla několik příkladů Kapicová. Kromě toho sem patří i žáci s psychickými obtížemi.
V experimentu byl zařazen chlapec, který mohl udržovat oční kontakt jen se svojí rodinou. Jindy se do něj zapojili žáci kupříkladu sportovně nadaní, kteří potřebují hodně času k rozvíjení talentu.
