Školské odbory zahájily stávkovou pohotovost

Stávková pohotovost, kterou v pondělí vyhlásily školské odbory na protest proti připravované poslanecké novele zákona o státní správě a samosprávě ve školství, podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Jaroslava Rösslera neovlivní chod ve školách.
"Vyhlášením stávkové pohotovosti chceme hlavně informovat rodiče, co všechno se může stát. Je to i signál, že může dojít k sociálnímu konfliktu a prostředek k tomu, aby se začalo usilovně jednat," řekl Rössler.

Novela zákona o státní správě a samosprávě ve školství má dát obcím pravomoc jmenovat řídící pracovníky jimi zřizovaných škol a stanovit, že jejich pracovníci budou od 1. ledna 2001 zaměstnanci obce.

Rössler také nesouhlasí s tím, že podle novely by měli být ředitelé škol jmenování obcemi bez konkursního řízení. "Školství nemůže být vystavováno změnám, které jdou naprosto proti sobě. Tady opravdu dojde ke kolapsu už jen z jednoho prostého důvodu, že ne všechny obce jsou stejně vybaveny," vysvětlil Rösller, podle kterého je garantem vzdělání stát, a tudíž i stát by měl být zaměstnavatelem
pracovníků školství.

Školské odbory proto chtějí žádat o podporu Českomoravskou konfederaci odborových svazů a chtějí o novele zákona jednat s předsedy poslaneckých klubů. Ve stávkové pohotovosti přitom školské odbory hodlají podle Rösslera vytrvat až do konce.

Novelu navrhují poslanci ODS, Unie svobody a KDU-ČSL. Chtějí změnit původní novelu zákona, která sice činí obce zodpovědné za zřizování a chod škol, ale omezuje jejich vliv na výběr řídících pracovníků. "Je nesystémové a neobvyklé, aby subjekt, který zřídí jiný subjekt, nemohl jmenovat jeho statutární orgán," uvádí
poslanci v důvodové zprávě k předloze. Navrhují proto dát obcím pravomoc jmenovat bez konkursního řízení ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které samy zřizují.

"Zřizuje-li školu obec, pak by možnost jmenovat ředitele měla mít přece obec. Ředitele takové školy by podle našeho návrhu  měl nakonec schvalovat hejtman. Nyní jmenuje ředitele obecních škol státní orgán - školský úřad, což je nesmyslné a nesystémové," zdůvodňuje svou iniciativu jeden z navrhovatelů změny zákona místopředseda KDU-ČSL a poslanec Cyril Svoboda.

Pro schválení novely se v neděli vyslovil i předseda Unie svobody Karel Kühnl, který nicméně navrhuje, aby se její předkladatelé ještě sešli s odboráři k jednání.

ČMKOS doporučuje i stávku
Českomoravská konfederace odborových svazů stávkovou pohotovost školských odborářů podporuje a vyzvala je, aby v případě potřeby vyhlásili stávku. Konfederace považuje za nutné upozornit vyhlášením stávkové pohotovosti veřejnost i politiky na nebezpečí, které se skrývá za návrhem 55 poslanců ODS, Unie svobody a KDU-ČSL.

Ministerstvo školství by totiž nemohlo řídit vzdělávání, což je podle ČMKOS nezodpovědný hazard.

Znepokojení odborářů sdílí i ministerstvo školství.

Poslanci svůj návrh nestáhnou
Pravicoví poslanci, kteří sněmovně předložili novelu zákona o státní správě a samosprávě ve školství, nehodlají svůj návrh kvůli tlaku školských odborů stahovat. "Necítím
potřebu se ptát odborů na to, který zákon mám předkládat," řekl Walter Bartoš z ODS - hlavní autor předlohy, kterou svým podpisem podpořilo více než 50 poslanců ODS, Unie svobody a KDU-ČSL.

Bartoš uvedl, že se jednání s odboráři nebrání, sám je ale oslovovat nehodlá a od nich zatím žádná iniciativa nepřišla. Ostatní poslanci se s tímto názorem v podstatě ztotožňují.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video