Přidáno dostali letos jen kvalifikovaní učitelé, přišlo jim o 2,1 miliardy více. Jinak ale mzdy všech státních zaměstnanců od ledna klesly o deset procent. Někde ovšem podle školských odborů došlo ke snížení o 35 až 40 procent u nepedagogických zaměstnanců.
"Ve školství pracujeme rádi, poctivě a mnohdy řadu let. Upozorňujeme, že administrativy stále přibývá, úklidové plochy zůstávají stejné. V důsledků úbytku dětí a žáků se snižují normativní počty pracovníků, a tím i objem peněz na naše platy. Za stále více práce dostáváme stále menší plat," stojí v otevřeném dopise, který je adresovaný ministru školství i ostatním členům vlády.
Jakou výplatu má kuchařka?Odboráři ukázali novinářům platové výměry některých nespokojených zaměstnanců škol. Například vedoucí kuchařka s 28letou praxí brala loni 15 750 korun měsíčně, nyní však dostala jen 12 490 korun hrubého. Vedoucí školní jídelny v osmé platové třídě si zase pohoršila z 20 000 na 15 530 korun. Průměrná hrubá mzda nepedagogických pracovníků je podle odborů 14 500 korun. |
Důvody rapidního snížení platů jsou podle odborářů dva: kromě úbytku žáků (školy dostávají peníze podle toho, kolik dětí k nim chodí, nikoli podle počtu zaměstnanců) je to změna v rozdělování peněz.
Dříve to byl jeden balík peněz, nyní jsou to dva, jeden na učitele a druhý na provozní zaměstnance. Praxe z minulých let byla taková, že školy platy školníků, kuchařek a uklízeček navyšovaly pomocí odměn. Nyní se ale školy obávají, že v rozpočtu, který se dozví během března, najdou pro nepedagogické zaměstnance peníze horko těžko na platy, natož na odměny.
"Problém je velmi vážný. Každý rok se setkáváme při rozpisu rozpočtu pro regionální školství s určitými problémy, protože školy jsou financovány ne podle počtu zaměstnanců, ale normativním způsobem. Letos se to zkomplikovalo tím, že vláda potažmo poslanci nevyhověli našim hlasům, aby se nerozdělovaly peníze pro pedagogy a nepedagogy," potvrzuje šéf školských odborů František Dobšík s tím, že loni vydělávali nepedagogičtí zaměstnanci v průměru 14,5 tisíce korun.
Základní škola na brněnském Horáckém náměstí kvůli tomu přistoupila k několika opatřením: školníkům a uklízečkám snížila pracovní dobu z osmi na šest hodin, dva zaměstnance propustila. Zároveň musela některé pracovníky přesunout do nižší platové třídy, protože v té, ve které původně byli, měli nárok na určitou výši platu, na tu ale škola neměla.
Například kuchařky na brněnské škole loni dostávaly v průměru 13 tisíc hrubého, nyní mají kolem deseti. "Já si myslím, že kdyby měly možnost, tak nám všechny utečou. Jenomže jsou starší, práce není tolik, tak tady za ty peníze dělají," řekla iDNES.cz hospodářka školy Dagmar Kadlecová.
To samé řeší i v Základní škole Dukelská v Českých Budějovicích, kde podle ředitelky Marie Kocurkové platy provozním zaměstnancům klesnou určitě o dvacet procent. "Museli jsme zkracovat úvazky, abychom se do peněz vešli, práce ale bude stále stejně," uvedla Kocurková.
Je možné, že za pokles můžou školy, tvrdí ministerstvo
Ministerstvo školství s kritikou odborářů nesouhlasí. Podle něho mají krajské úřady, v jejichž kompetenci je rozdělování peněz školám, letos od ministerstva pro nepedagogický personál k dispozici v průměru kolem 95 procent částky, která byla vyplacena loni. Za pokles prý mohou ředitelé škol.
"Čemu nemůžeme zabránit je, že ředitel školy některým svým nepedagogickým zaměstnancům jejich plat o 20 nebo i více procent sníží (např. proto, aby jiným nepedagogickým pracovníkům platy buď zachoval, nebo dokonce zvýšil). MŠMT není zřizovatelem škol, nejmenuje jejich ředitele a do kompetencí zaměstnavatele nemá žádnou možnost zasahovat," stojí v tiskové zprávě.
